V epizodě podcastu Biblická jména a úsloví s názvem Ondřej, svědek Kristův pro příští časy, jsem na začátku povídání o apoštolu Ondřejovi řekl, že spolu se svým bratrem Šimonem, později Ježíšem přejmenovaným na Petra, pocházeli z Betsaidy na břehu Galilejského jezera. Nebylo to poprvé, kdy jsem tuto lokalitu – myšleno Galilejské jezero – zmiňoval. Samotná Bible, přesněji Nový zákon a jeho hlavní postavy s Ježíšem v čele, kolem tohoto místa putují hodně často. Někdy dokonce po něm i chodí, tedy chodí po vodě… ano, známá Ježíšova „procházka“ po vodě, ne zcela úspěšně napodobovaná Petrem, se odehrála právě na Galilejském jezeře.
Po natočení zmíněného dílu o Ondřejovi mě napadlo, že by nemuselo být špatné si Genezaretské jezero představit podrobněji – ať se do novozákonního děje dostaneme zase trochu plastičtěji. Co jsem to právě napsal? Genezaretské jezero? Vždyť před tím jsem použil pojem Galilejské. No…, aspoň vím, čím začít.
Galilejské, Genezaretské, Tiberiadské…
Jistě jste si všimli, že v Bibli se naše jezero označuje tu jako Galilejské, tu jako Genezaretské, jindy jako Tiberiadské… moře. Kde je pravda? Všude :-) Galilejským je nazýváno podle oblasti Galilea, v níž se nachází, Tiberiadské podle města Tiberias na jeho západním břehu, a označení Genezaretské má dva výklady. Buďto jde o pojmenování podle malé úrodné pláně Genezaret, ležící taktéž západně od jezera, nebo se může jednat o řecký přepis hebrejského slova Kineret. Izraelci totiž nazývají tuto vodní plochu pro změnu Kineretské jezero – snad podle slova kinor (כנור), což znamená „harfa,“ „lyra“ či „citera“, a odkazuje na tvar jezera, nebo podle názvu opevněného města Kineret, které stávalo na západním břehu jezera. Ať tak či tak, Galilejské, Genezaretské, Tiberiadské nebo Kineretské jezero… je jedno a totéž.
A jak je to s tím mořem? Podíváte-li se na současné mapy Googlu nebo Mapy.cz, popisek u této vodní plochy zní Sea of Galilee – Galilejské moře. Jenže toto „moře“ je ve skutečnosti sladkovodním jezerem. Nevím proč, ale nedovedu si to vysvětlit jinak, než zkrátka tak, že ve starověku se jednoduše řečeno asi občas trochu přehánělo :-) Ostatně podobné to je s pojmem hora. Mluvil jsem o tom v epizodě Poznáte je po jejich ovoci, kde je řeč o Ježíšově kázání na hoře. Hned na začátku tohoto dílu říkám, že ona Hora blahoslavenství – ležící mimochodem na břehu Galilejského jezera či moře, jak chcete – je ve skutečnosti jen jakési terénní zvlnění, pahorek, který má navíc nadmořskou výšku minus 60 metrů nad mořem, tedy 60 metrů pod mořem. Ale k tomu se ještě dostaneme, protože tato anomálie se týká i Galilejského jezera. Nicméně jak už jsem napsal, naši předkové patrně měli rádi silnější slova nebo větší pojmy, takže místo jezero používali moře, a místo kopec či kopeček říkali hora.
V Izraeli, ale kde?
Je nejvyšší čas podívat se, kde přesně se Galilejské jezero nachází. Že je lokalizované v Izraeli, to už víme, nebo spíše tušíme. Přesnější určení říká – v Severním distriktu Izraele u Golanských výšin, v severní části Velké příkopové propadliny. Tak dobře, pojďme se raději podívat na mapu:
Pominu-li východní pobřeží Levanského moře (na západě Izraele), pak zhruba středem protíná hranice Izraele na východě část Mrtvého moře, a na severu pak už tomuto státu patří celá menší vodní plocha… Galilejské jezero. Obě jezera – či chcete-li moře – propojuje řeka Jordán, o níž jsem psal v článku Jan pokřtil Ježíše v Jordánu. Kde přesně se to stalo? V něm jsem „hledal“ Betanii, ležící na severním cípu Mrtvého moře, v tomto textu se vraťme ke Galilejskému jezeru. Pojďme si proto mapu trochu nazoomovat:
Reálnou velikost tohoto menšího moře můžete odhadnout pomocí měřítka v levém spodním rohu mapy, ale lepší bude uvést konkrétní čísla. Galilejské moře je největším sladkovodním jezerem v Izraeli. Je 21 km dlouhé a 13 km široké, jeho obvod činí přibližně 53 km. Má rozlohu 166 km2, maximální hloubka činí 43 metrů. Naše největší vodní nádrž Lipno, má více než třikrát menší rozlohu než Galilejské jezero, tudíž žádnou napůl vyschlou louží izraelské jezero není. Ale mořem také ne.
Zajímavostí, o níž jsem se už zmínil, je nadmořská výška. Stejně jako Mrtvé moře, které je v tomto ohledu světovým rekordmanem, leží Galilejské jezero pod úrovní světového oceánu – a to 212 metrů pod mořem. Skutečným mořem :-) Po zmíněném Mrtvém moři představuje Sea of Galilee druhé nejníže položené jezero.
Pobřeží plné slavných míst
Pojďme nyní na procházku po pobřeží Galilejského jezera. Začneme na severu u přítoku řeky Jordán. Zde se, pár kilometrů východně od vtoku Jordánu, ve starověku nacházela vesnice Betsaida – rodiště bratrů a později apoštolů Petra a Ondřeje.
Půjdeme-li po pobřeží proti směru hodinových ručiček, pak zhruba na půl cesty mezi nejsevernějším cípem jezera a městem Tabgha se nachází Kafarnaum – rybářská vesnice, kde mimo jiné Ježíš „ulovil“ své první učedníky, právě Šimona (Petra) a Ondřeje, kteří se do Kafarnaum z Besaidy přestěhovali.
O nějaký kilometr od Kafarnaum se pak nachází Hora blahoslavenství, kde Ježíš pronášel své kázání na hoře – viz mapa.
Poblíž nejzápadnějšího výčnělku Galilejského jezera najdete městečko Migdal. Co vám to slovo připomíná? Zmiňoval jsem ho ve 2. části dvojdílné epizody podcastu s názvem Marie, Magdalénu pak nevyjímaje. Migdal, dříve Magdala… a už jsme doma – jde o rodiště Marie Magdalény.
Opravdovým a největším městem na pobřeží Galilejského moře je pak o něco nížeji, tedy jižněji položené Tiberias. Tiberias či Tiberiada, ležící v nadmořské výšce 200 metrů pod mořem, je starobylým městem, pojmenovaným podle římského císaře Tiberia. Bylo vybudované kolem roku 20 našeho letopočtu zápornou postavou Nového zákona – římským místodržícím Herodem Antipou, který proslul vraždou Jana Křtitele, jehož hlavu nechal přinést na podnosu Salome, dceři své nezákonné manželky Herodiady. Mluvil jsem o tom v epizodě Jan. Ten, který pokřtil Ježíše. V době panování Heroda Antipy byla Tiberiada hlavním městem Galileje, dnes toto město patří k nejvyhledávanějším turistickým destinacím severního Izraele.
Na konec této části článku se budeme od Galilejského jezera postupně vzdalovat, abychom si ukázali, kde od tohoto bezpochyby biblicky významného místa leží další důležité lokality. Ježíš Kristus z Nazareta… Kde leží město, v němž náš Pán prožil po návratu z egyptského exilu své dětství a mládí? Vzdušnou čarou něco málo přes 20 kilometrů jihozápadně od města Tiberias. To ještě není tak daleko. Ale takový Betlém nebo Jeruzalém, to už je horší. Jeruzalém je od samotného Galilejského jezera vzdálený vzdušnou čarou 120–130 kilometrů, leží totiž zhruba 30 km západně od severního cípu Mrtvého moře. Betlém se nachází hned pod Jeruzalémem, tedy jižně od něj. Dlužno dodat, že v současné době není na území Izraele, ale těsně za jeho hranicí, v Palestině.
Ve výčtu míst, která byla dějišti významných biblických událostí, bychom mohli pokračovat ještě dlouho, ale tento článek je o Galilejském, Genezaretském, Tiberiadském či Kineretském jezeru, potažmo pak moři – takže na závěr už jen pár informací ze současnosti.
Přívětivé jezero
Dnes je Galilejské jezero nejvýznamnějším zdrojem pitné vody pro Izrael, údajně pokrývá jednu třetinu celkové spotřeby. Část jeho vod je odváděna Národním rozvaděčem vody do jižní části země pro potřeby zavlažování, a část je na základě izraelsko-jordánské mírové smlouvy odváděna do Jordánska (Zdroj Wikipedie). Jezero a jeho okolí je samozřejmě významným centrem turistického ruchu severního Izraele.
Díky velmi nízké nadmořské výšce a tím i mírným zimám s průměrnými lednovými teplotami kolem 14 °C, je zde příznivé klima pro pěstování teplomilných plodin, jako jsou banány, datle, citrusy a zelenina. Rostou zde také pistácie, slivoně, oleandry nebo myrta.
Není divu, že Galilejské jezero je zároveň rájem „tichých bláznů“ čili rybářů – to přece víme už z Bible. Nejznámější rybou, na kterou zde majitelé rybářské povolenky mohou políčit, je tilápie neboli Tlamoun nilský či Okounovec nilský. Tilápii lze koupit i u nás, a z vlastní zkušenosti musím napsat, že je to velmi chutná ryba. Mimochodem, udává se, že ročně se zde uloví kolem 1 000 tun ryb, mezi které nepatří jen tilápie, ale také například tolstolobik, cípal, nebo cejn kyneretský.
Rybou, jakožto symbolem křesťanů, můžeme skončit. Tento článek neměl za cíl být jakkoliv duchovní, nýbrž ryze poučný – byť ve spojitosti s biblickými příběhy. Osobně jsem u Galilejského jezera nikdy nebyl, ale musím se přiznat, že teď, když jsem to všechno sepsal, bych se tam docela rád někdy podíval :-) Třeba to s Boží pomocí někdy vyjde.
A co vy? Toulali jste se na svých cestách v okolí tohoto významného místa severního Izraele a biblických dějin? Dejte mně a ostatním čtenářům vědět v komentářích pod článkem. Budu moc rád.
