Co znamená míti Filipa, asi každý ví. Tímto úslovím označujeme člověka důvtipného, někoho, kdo má hezky česky „za ušima“ nebo „pod čepicí“. Toto úsloví se však používá v podstatě výhradně v pozitivní konotaci. O někom, kdo vykradl banku, byť velmi sofistikovaným způsobem, asi neřeknete, že má Filipa. Takto pojmenujete člověka, který například vyřešil nějaký záludný problém, a ještě si u toho počínal s lehkostí a vtipem.
O tom, jak toto úsloví vzniklo, a také o samotném – mohu prozradit, že u nás velmi oblíbeném – jménu Filip, vyprávím v tomto dílu podcastu Biblická jména a úsloví.
V úvodu tohoto dílu se také trochu otírám o pojmy „křesťanská kultura“, „křesťanská civilizace“ nebo třeba „západní křesťanský svět“. Nezastírám, že je beru jako floskule, kterými zejména politici velmi rádi operují, byť mnohdy ani sami neví, co říkají. V závěru si pak nemohu znovu nerýpnout – tentokrát už v souvislosti s etiopským eunuchem, který v příběhu Filipa hraje důležitou roli – do našeho „západního křesťanství“. Nemyslím to zle…, ale to už bych prozrazoval moc. Zbytek si poslechněte sami.
Přeji příjemný a ničím nerušený poslech!
Pokud přece jenom z jakéhokoliv důvodu nechcete nebo nemůžete poslouchat moje vyprávění, je zde ještě druhá volba – přečtěte si textovou verzi tohoto dílu podcastu.