Byl bych byl velmi nerad, abyste si mysleli, že hodlám tento web jakkoliv bulvarizovat – to vážně nemám v úmyslu ani zapotřebí. Ónan, nebo v některých českých překladech krátce Onan, je jednoduše starozákonní biblická postava, byť je tedy spojená nebo běžně vnímaná s jistou činností, která s Písmem jaksi nemá nic společného. I když vlastně neprávem nebo ve zkreslené konotaci – ale o tom až o kousek dál. Biblický Ónan se totiž navíc nachází v takříkajíc poněkud zvláštní 38. kapitole knihy Genesis. Tudíž pojďme začít právě jí.
Kde se vzala, tu se vzala… 38. kapitola Genesis
Ona poněkud zvláštní 38. kapitola knihy Genesis je na první pohled až nelogicky nebo možná dokonce nepatřičně vsazená do příběhu starozákonního Josefa, zvaného egyptského. O něm jsem mluvil v první části epizody o Josefech. Předchozí 37. kapitola vypráví o Josefových snech prorokujících jeho nastávající vládnutí, a následně o tom, jak se ho jeho žárliví či závistiví bratři zbavili – na návrh jednoho z nich – Judy, jej prodali Izmaelitům, projíždějícím na cestě do Egypta.
Dlužno dodat, že tím zároveň Juda zachránil Josefa před smrtí, protože původní variantou bylo jeho zabití. Příběh Josefa v Egyptě však pokračuje až v 39. kapitole. Osmatřicátá kapitola vsazená mezi tím z ničeho nic skáče k vyprávění právě o Judovi, jeho snaše Támar a… Ónanovi, Judovu synu. Pojďme si z 38. kapitoly knihy Genesis přečíst prvních jedenáct veršů:
Juda a Támar
V té době se stalo, že Juda odešel od svých bratrů a uchýlil se až k adulamskému muži jménem Chíra. Juda tam spatřil dceru kenaanského muže jménem Šúa. Vzal si ji za ženu a vešel k ní. Otěhotněla a porodila syna. Juda mu dal jméno Ér. Pak znovu otěhotněla, porodila syna a dala mu jméno Ónan. A ještě znovu porodila syna a dala mu jméno Šela. Bylo to v Kezíbu, když ho porodila.
Pak Juda vybral pro Éra, svého prvorozeného, ženu jménem Támar. Ale Judův prvorozený Ér byl zlý v Hospodinových očích a Hospodin ho usmrtil. I řekl Juda Ónanovi: Vejdi k ženě svého bratra a splň vůči ní švagrovskou povinnost; vzbuď svému bratru potomka. Ónan věděl, že ten potomek nebude patřit jemu, proto když vcházel k ženě svého bratra, vypouštěl semeno na zem, aby nedal potomka svému bratru. To, co páchal, bylo v Hospodinových očích zlé. Proto usmrtil i jeho. Juda pak řekl své snaše Támaře: Usaď se jako vdova v domě svého otce, dokud nevyroste můj syn Šela. Říkal si však: Aby také on nezemřel jako jeho bratři. Támar tedy šla a usadila se v otcovském domě.
Gn 38:1–11 (CSP)
Nejprve dovolte malou vsuvku – abychom byli v obrazu. Juda je důležitou starozákonní postavou, jedním z mužů z rodové linie Ježíše Krista tak, jak je to popsáno na začátku Matoušova evangelia (Mt 1:1–17 /CSP/). Jeho otcem byl Jákob čili syn Izáka, kterého byste mohli znát jakožto potomka patriarchy Abrahama. O nich dvou jsem mluvil v dílu podcastu Abraham, a nedokončené obětování Izáka. Takže – znovu opakuji – Juda byl významnou postavou starozákonních dějin.
Vrátím-li se k první části 38. kapitoly knihy Genesis, pak zde čteme o jednom z Božích nařízení té doby, kdy v případě, že zemřel jeden z bratrů aniž by po sobě zanechal syna, měl ten druhý povinnost zplodit s jeho manželkou potomka – pokračovatele rodu – za něj. Podrobně je to popsáno v 25. kapitole Páté knihy Mojžíšovy čili v Deuteronomiu (Dt 25:5–6 /CSP/). Co provedl Judův prvorozený syn Ér, že ho Pán Bůh potrestal smrtí, se nedozvídáme, nicméně jeho mužská role se podle tohoto zákona přesunula na Ónana. Protože ten však nechtěl zplodit pokračovatele rodu bratra Éra, praktikoval to, čemu dnes říkáme přerušovaná soulož.
Proč je jeho jméno, jak už jsem napsal na začátku – neprávem nebo ve zkreslené konotaci – spojováno s onanií čili masturbací, to vážně nevím. Něco si o tom myslím, ale protože jde jen o moji nepodloženou domněnku, nechám si ji pro sebe. Každopádně současným používáním pojmu onanie vlastně tak trochu trestáme biblického Ónana za nesplnění Božího příkazu znovu a znovu… ale to samozřejmě myslím v nadsázce :-)
Nebude-li to Šela…
Tak vidíte, Ónana jsme zvládli rychle, stručně a jasně. Ovšem pokud si znovu přečtete poslední verš předchozí ukázky z 38. kapitoly Genesis, zjistíte, že Juda byl z patálie se svými dvěma syny poněkud nervózní. Když se to nepovedlo s Érem, ani s Ónanem, na řadě byl třetí klučina, Šela. Ten byl sice podle všeho ještě malý na plození potomků, ale i tak si to Juda pojistil tím, že Támar tak trochu vystrnadil z dohledu do domu jejího otce. Tím však příběh nekončí. Přečtěme si jeho pokračování:
Uplynulo mnoho dní a Judova žena, dcera Šúova, zemřela. Když se Juda utěšil, šel se svým adulamským přítelem Chírou ke střihačům svých ovcí do Timny. Támaře bylo oznámeno: Hle, tvůj tchán jde do Timny stříhat ovce. Odložila tedy své vdovské šaty, zakryla se závojem, úplně se zahalila a posadila se u vstupu do Énajimu, který je na cestě do Timny. Viděla totiž, že Šela vyrostl a ona mu nebyla dána za ženu.
Juda ji spatřil a považoval ji za nevěstku, protože měla zakrytou tvář. Naklonil se k ní u cesty a řekl: Pojď, chci k tobě vejít. (Nevěděl totiž, že je to jeho snacha.) Odpověděla: Co mi dáš, když ke mně vejdeš? Řekl: Pošlu kůzle ze stáda. Odpověděla: Dej však zástavu, než je pošleš. Řekl: Jakou zástavu ti mám dát? Odpověděla: Svůj pečetní prsten, šňůrku a hůl, kterou máš v ruce. Dal jí to, vešel k ní, a ona s ním otěhotněla. Pak vstala, odešla, odložila závoj a oblékla si vdovské šaty.
Juda pak poslal svého adulamského přítele s kůzletem, aby vzal od té ženy zástavu, ale nenašel ji. Vyptával se mužů v tom místě: Kde je ta chrámová nevěstka, která byla v Énajimu u cesty? Odpovídali: Žádná chrámová nevěstka tu nebyla. Vrátil se k Judovi a řekl: Nenašel jsem ji. Také muži v tom místě říkali, že tam žádná chrámová nevěstka nebyla. Juda řekl: Ať si to vezme; jen abychom nebyli v pohrdání. Vždyť jsem jí to kůzle poslal, ale tys ji nenašel.
Asi po třech měsících bylo Judovi oznámeno: Tvá snacha Támar se dopustila smilstva, a hle, také je ze smilstva těhotná. Juda odpověděl: Vyveďte ji, ať je upálena. Když ji vyváděli, vzkázala svému tchánovi: Jsem těhotná s mužem, kterému patří tyto věci. A pokračovala: Prozkoumej, prosím, komu patří tento pečetní prsten, šňůrka a tato hůl. Juda to prozkoumal a řekl: Je spravedlivější než já, neboť jsem ji nedal svému synu Šelovi. A už ji znovu nepoznal.
Když nastal čas jejího porodu, hle, v jejím lůnu byla dvojčata. Stalo se, když rodila, že jedno vystrčilo ruku. Porodní bába vzala karmínový provázek, přivázala mu ho na ruku a řekla: Toto vyjde první. Avšak když vtáhl ruku zpět, hle, vyšel jeho bratr. Řekla: Jakou trhlinu jsi pro sebe protrhl? I dali mu jméno Peres. Potom vyšel jeho bratr, který měl na ruce karmínový provázek. Jemu dali jméno Zerach.
Gn 38:12–30 (CSP)
To se nám to pěkně vyvinulo. Juda „zapomněl“, že na řadě je jeho již dospělý syn Šela, tak Támar vzala věci do svých rukou. Učinila ze sebe prostitutku, aby otěhotněla nikoliv se Šelou, ale „za trest“ rovnou s Judou. Ten po předložení důkazů naštěstí uznal svou chybu, zrušil původní krutý rozsudek nad Támar a ta posléze porodila rovnou dvojčata.
Mimochodem, Peres (Trhlina), který při porodu předběhl svého bratra Zeracha, patří jakožto Judův syn taktéž do rodokmenu Ježíše Krista. I přes to, že byl de facto zplozený z prostituce (alespoň předstírané) a smilstva. Kdybych to měl nazvat poněkud technokraticky, pak jde o krásnou kombinaci Boží svrchovanosti s Boží milostí.
Od Judy k Josefovi a zpět
Osmatřicátá kapitola knihy Genesis je – jak jste mohli právě sami poznat – plná dnes těžko pochopitelných starověkých příběhů, na které samozřejmě dost dobře nejde nahlížet optikou dnešních společenských zvyklostí a morálky. Stále však visí ve vzduchu otázka, proč je tato kapitola vložená do příběhu Josefa egyptského? Proč ji autor knihy Genesis buďto úplně nevynechal, nebo ji nezařadil až poté, co odvypráví celé Josefovo „story“?
Podle mého názoru bylo účelem této vložené kapitoly takříkajíc lépe představit Judu, respektive prvotního Judu, jakožto jednoho z Josefových bratrů, který v jeho příběhu hraje důležitou roli. Onen prvotní Juda, jak jistě sami uznáte, právě v 38. kapitole Genesis, nevystupuje zrovna jako kladný hrdina. Pěkně to vysvětluje poznámka v Bibli Slovo na cestu:
Tato kapitola barvitě líčí charakter Judy, který je v protikladu s Josefovým (kap. 39). Juda byl poskvrněn závistí a pohanskými zvyky. Brzo měl získat několik trpkých poučení. V následující kapitole uvidíme Josefovu zbožnost, jeho poctivost a moudrá rozhodnutí odrážejí jeho ryzí povahu. Za svou věrnost byl odměněn větším požehnáním, než si mohl představit.
Zdroj: Bible s poznámkami Slovo na cestu
Jak si můžete poslechnout v již zmíněné první části epizody o Josefech (nebo přečíst v textové verzi tohoto dílu), Juda však postupem času našel pokoru a nebojím se napsat i lásku k bližnímu svému – o čemž svědčí jeho řeč k Josefovi, popsaná v 18.–34. verši 44. kapitoly knihy Genesis. Ale to už si skutečně poslechněte nebo přečtěte sami.
Nicméně jak je nyní zřejmé, ona poněkud zvláštní a vsazená 38. kapitola stejné biblické knihy, zde není jen tak pro nic za nic, omylem nebo špatně zařazená – nýbrž dodává příběhu Josefa egyptského další poučení. Že i ne zrovna nejlepší člověk může dospět k poznání správných hodnot, že Pán Bůh občas nechává své ovečky „vymáchat se“ ve vlastních problémech, protože věří v nápravu každého člověka. Ale abyste to pochopili, je třeba jednoduše nevytrhávat 38. kapitolu z kontextu, ale číst dál a celé si to pak… spojit.
Samohana Ónana od Pastoral Brothers
Jako bonus k tématu tohoto článku přidávám na závěr video dvojice mladých farářů Českobratrské církve a „křesťanských youtuberů“, kteří si říkají Pastoral Brothers. Možná je budete znát.
S humorem sobě vlastním vypráví Jakub Helebrant a Karel Müller tento příběh Judy, Támar a Ónana více „proTámarovsky“ nežli já, nicméně to není důvod, proč se na jejich video nepodívat. Navíc se zde dozvíte také další informace, které v tomto článku nezaznívají.
Nejlepší na konec: Prázdniny začínají!
Tradice se mají dodržovat, a člověk si také musí někdy odpočinout. Tím člověkem myslím sebe :-) Stejně jako loni touto dobou tedy vyhlašuji červencové podcastové prázdniny Biblických jmen a úsloví. Nebuďte smutní, tento podcast má k dnešnímu dni 46 dílů, a mně se – při vší úctě – nechce věřit, že byste je všechny slyšeli. Tak to můžete v prvním prázdninovém měsíci dohnat :-)
A/nebo dočíst některý z „nepodcastových“ článků, jichž je nyní na tomto webu zhruba polovina oproti mluveným epizodám. Články navíc budou vycházet i v červenci – prázdniny platí jen pro mluvené slovo.
Tudíž poslouchejte a čtěte – jeden pouhý měsíc uběhne jako voda, já se vám v srpnu opět přihlásím s novým dílem podcastu.
Užijte si léta s Božím požehnáním!