Cherchez la femme čili volně přeloženo, za vším hledej ženu. Když toto úsloví poprvé použil Alexandr Dumas starší ve svém románu Pařížští mohykáni, nejspíš netušil, jak oblíbeným se stane. Ať měl či neměl Dumas pravdu, ženy v našich životech hrají nezastupitelné role. A sehrávají je i v příbězích tak silně patriarchální knihy, kterou není nic jiného než samotná Bible. Toho si všímá také Jan Fingerland, autor knihy Hebrejky s podtitulem Biblické matky, démonky, královny i milenky.
Ženy známé i bezejmenné (a taky známé)
Ve svém autorském úvodu, vtipně nazvaném Předmluva pro ženy i ostatní lidi, Jan Fingerland mimo jiné píše:
Ženy tvoří polovinu lidstva, avšak v bibli představují ženské postavy jasnou menšinu. Přitom mnohým z nich bibličtí vypravěči přisuzují výraznou úlohu a i mnohé vedlejší postavy jsou zajímavějšími aktéry než jejich mužští protihráči, navíc jde často o plnokrevné literární charaktery. Taková je alespoň moje čtenářská zkušenost, kterou bych rád ve vší skromnosti předal čtenářům své knihy.
Zdroj: Jan Fingerland – Hebrejky
Čtenářům knihy Hebrejky, tedy nám, autor předkládá svůj pohled na 21 biblických žen, z nichž – jak sám v předmluvě přiznává – ne všechny jsou židovské národnosti. Což ale, myslím, zajímavosti knihy nijak neubírá. Fingerland začíná stylově pramáti Evou a končí bohorodičkou Pannou Marií. Mezi nimi pak nacházíme jak známá jména, jako je Dalila, Jezábel, Salome, Ester či Máří Magdalena, tak i příběhy žen, jejichž jména autoři biblických knih neuvádějí. Namátkou zmíním třeba Noemovu a Lotovu ženu, nebo známou Putifarku, manželku egyptského velitele faraonovy stráže, Putifara.
Je-li něco, co byste od této knihy neměli čekat, pak jsou to náboženská dogmata. Tedy přesněji – autor knihy Hebrejky sice nezapomíná v každé kapitole, u příběhu každé ženy, na popis obecného vnímání té které hrdinky, nicméně gros vyprávění tvoří jeho vlastní pohled. Sám k tomu v předmluvě píše:
Není to dílo vědecké ani věroučné. Mnohem spíš jde o pokus číst biblické příběhy prizmatem kulturní historie, literární teorie, antropologie, psychologie nebo politologie. Zároveň odráží mé zjištění, jak dojímavé a zajímavé jsou některé biblické postavy a osudy i po tisíciletích.
Zdroj: Jan Fingerland – Hebrejky
Jan Fingerland, hlavní profesí komentátor Českého rozhlasu Plus, studoval politologii, filozofii a židovská studia a mimo jiné se zabývá kulturou, náboženstvím a politikou Blízkého východu. Jeho kniha Hebrejky není v podstatě ani za mák duchovní (aniž by ovšem autor spiritualitu jakkoliv popíral či bagatelizoval), o to více pak hloubavé, řekněme až analytické čtení. Jan Fingerland čerpá z mnoha pramenů, kterými dokresluje obrazy, mnohdy jen načrtnuté v samotné Bibli. Obrací se ke zdrojovému hebrejskému a řeckému textu Bible, nezřídka sahá k rabínským výkladům, nebojí se ale ani muslimské či jiné orientální tradice. Netvrdí „tak to bylo“. S příběhy biblických žen si tak trochu hraje, byť tedy pokaždé má svá tvrzení pečlivě argumentovaná a jak se říká na akademické půdě – ozdrojovaná. Mnohdy nalézá nečekané souvislosti – například v příběhu Salome, nesoucí Herodovi na podnosu hlavu Jana Křtitele, si všímá i takového exaktního detailu, že mužská hlava váží průměrně pět kilogramů.
Autor se dívá také na inspiraci příběhy biblických žen v umění, zejména pak ve filmu a výtvarném umění. Například v příběhu jedné z bezejmenných žen, královny ze Sáby, líčí filmovou historii, která začala erotickým ztvárněním v němém filmu z roku 1921, v němž měla hlavní protagonistka tak průhledné šaty, že se tento americký film mohl promítat jen v Evropě. Posléze si v roce 1957 královnu ze Sáby zahrála italská hvězda-sexsymbol Gina Lollobrigida a následně pak v americkém TV filmu Šalomoun a princezna ze Sáby jedna z padesáti nejkrásnějších lidí na světě podle časopisu People, Halle Berry. Ne, tak prvoplánové to rozhodně není. Jan Fingerland na příkladech filmového a výtvarného zpracování klade otevřené otázky: Má být královna ze Sáby hlavně vznešená, nebo spíš svůdná? Byla Šalomounova návštěvnice bílá, snědá nebo černá?
Kniha je také doplněná reprodukcemi výtvarných děl významných malířů a grafiků. Mimochodem, pár shodných najdete také u textových verzí podcastů Biblická jména a úsloví :-)
Abyste si ale snad nemysleli, že v knize Hebrejky jde o všechno jiné, než křesťanství, musím zdůraznit, že tak tomu skutečně není. Zrovna třeba v poslední kapitole o Panně Marii se Jan Fingerland více než u jiných biblických žen zamýšlí nad úlohou bohorodičky v náboženství, počínaje sepsáním evangelií, přes celou historii křesťanství napříč různými kulturami i náboženstvími a nezapomíná zmínit ani rozpačitý vztah protestantů k Panně Marii. Cituje zde izraelského historika Davida Flussera, který Marii chápe jako nejpřirozenější pojítko mezi Židy a křesťany, aby zároveň poznamenal, že on sám jako Žid má k Marii mnohem uvolněnější vztah než jeho protestantští přátelé.
Pěkná velká tlustá kniha
Mám-li mluvit sám za sebe, pak mně osobně „analytické vypravěčství“ Jana Fingerlanda velmi sedí. Ostatně už jsem jej na tomto webu doporučoval jako autora a interpreta podcastu Předvařená bible. Stejně jako jsem v případě onoho podcastu napsal, že tento autor podává biblická témata až bych řekl suchým, možná i trochu vědeckým jazykem, avšak zároveň nejde o žádnou akademickou nudu, v podstatě to stejné mohu říci i o knize Hebrejky. Ale ne, to bych byl tentokrát příliš suchý já sám. Hebrejky jsem si přál od Ježíška, dostal jsem je, oslovily mě, chytily a nepustily. Je to – jakožto opak nezáživného – velmi záživné čtení. A navíc jde o pěknou velkou a docela tlustou knihu. Takové knihy já mám rád…
Sice, mám-li být úplně upřímný, moje přecitlivělé oko není zcela srozuměné s grafikou přebalu a ani typografie (naštěstí s výjimkou sazebního fontu) není můj šálek kávy, ovšem jak se říká, není grafik ten, který by se zavděčil lidem všem, a navíc – na samotném obsahu to nic nemění.
Knihu Hebrejky s podtitulem Biblické matky, démonky, královny i milenky od Jana Fingerlanda, vám mohu doporučit.
Kniha Hebrejky | Biblické matky, démonky, královny i milenky
Rozměry: 16,2 × 23 cm
Počet stran: 312
Vazba: brožovaná
Autor: Jan Fingerland
Jazykové korektury: Jaroslav Šajtar
Obálka, grafická úprava a obrazová redakce: Helena H. Zahrádecká
Vydal: Nakladatelství Pražské příběhy s.r.o.
Vydání: 2022, vydání první
ISBN: 978-80-908735-0-6
Cena (4/2023): 316 Kč
