V tomto článku udělám malou výjimku z konceptu tohoto webu či podcastu. Když se řekne, že má někdo talent od Boha, pak je to úsloví sice běžně používané, ovšem v Bibli ho nenajdete. Do názvu Biblická jména a úsloví to tedy nezapadá. Nicméně si myslím, že talent ve smyslu jakéhosi zvýšeného nebo možná ve smyslu duchovním vyššího, talentovanému člověku daného nadání, je skutečně darovaný od Boha, zařadil jsem tuto svoji úvahu na svůj web.
Talent na peníze
Abych byl přesný, tak v Bibli slovo talent samozřejmě najdete a to mnohokrát, ovšem vždy je to ve významu starověké jednotky hmotnosti… přesněji spíše „váhy peněz“. Pojďme se proto nejprve na talent podívat z tohoto pohledu.
Podobně jako například u lokte, jakožto jednotky délky (mluvil a psal jsem o tom v epizodě Daniel – starozákonní vegetariáni, socha na hliněných nohou a muži v ohnivé peci), nemá či neměl ani talent normalizovanou hmotnost. Podle Wikipedie odpovídal takzvaný peněžní talent hmotnosti 25 až 36 kg zlata, častěji však stříbra. Podobně se o tom vyjadřuje také Biblický slovník Adolfa Novotného – ovšem pod pojmem hřivna, což je, jak se zde dozvídáme, překlad řeckého slova talenton, talent:
Hřivna
Zdroj: Biblický slovník Adolfa Novotného
U Mt 18,24; 25,15 je toto slovo překladem řeckého talenton, talent, což byla váha asi 36 kg stříbra. Rovnala se v tehdejší peněžní jednotce asi 6000 řeckých drachem nebo 9000 římských denárů. Denár bývá denní mzdou dělníka. 10.000 hřiven byla tedy fantastická suma proti 100 »penězům« [denárům], jež bylo možno odnésti v kapse, kdežto 10.000 talentů bylo 360.000 kg = 360 tun. U L 19,13 je slovem hřivna přeloženo řecké mna čili mina, což byla šedesátina talentu, asi 100 drachem čili 150 denárů. Je zřejmé, že evangelistům při tomto podobenství nezáleželo na absolutní, nýbrž jen na poměrné hodnotě jednotek, jichž tu užívali.
Možná je to hloupé, ale napadla mě taková slovní hříčka: Tak, jako dnes říkáme bohatým lidem milionáři či miliardáři, mohlo se tehdejším zámožným lidem říkat talentáři :-)
Odložená kytara
Já jsem se ale v tomto článku chtěl věnovat talentu v tom významu slova, v jakém ho používáme dnes, a také tomu, proč talent pochází od Boha. Takže opusťme pomíjivý svět majetku a pojďme se podívat na svět nadání – což je pro slovo talent patrně nejlepší synonymum.
Přečetl jsem několik odborných definic talentu, ale žádná mě moc neuspokojila. Nemám to však jejich tvůrcům za zlé – talent je něco tak neuchopitelného, že se to zkrátka těžko vysvětluje. A protože mám obavy, že stejně těžko bych se s tím pral i já, půjdu na to jinak – uvedu příklad.
Jako spousta lidí miluju hudbu. Bývaly doby, kdy jsem si vysnil, že budu muzikantem. Správným nástrojem pro mladého chlapce či muže je samozřejmě kytara, takže jsem si pořídil sladké dřevo a jal se učit hrát. Nešlo mi to… Skončil jsem u pár akordů a tečka. Nebylo to ani nedostatkem vytrvalosti. Zkoušel jsem hrát několik let, a pak znovu po delší přestávce. Stále stejný výsledek. Cožpak o to, hudební sluch mi díky Bohu nikdy nechyběl. Ale v mém případě to byla spíše nevýhoda, protože jsem to své špatné „hraní“ dobře slyšel – což mě poněkud demoralizovalo. Možná kdybych hudební sluch neměl, hrál bych na kytaru dodnes :-)
Pán Bůh mi zkrátka dal talent na jiné věci, nikoliv pro hru na kytaru (či ukulele). Otázka však zní: Dal mi ho opravdu pán Bůh? Není to jinak? Všichni víme, že talent se přece velmi často dědí. Zůstanu-li u muziky, pak nemusím ani dávat žádný příklad, protože každý jistě zná nějakou tu úspěšnou muzikantskou rodinu, ve které se hudební talent dědí po celé generace. Dobře, to je věc víceméně neoddiskutovatelná. Nicméně pokud někdo zdědí talent, jak k němu přišel ten člověk před ním? A jak jeho předek, a další a další? Budeme-li pokračovat, nemůžeme se dostat nikam jinak, než k úplnému počátku, k Adamovi :-)
Můj názor je proto jasný – talent je od Boha. Tak, jak jsem to popsal v úvodu: Zvýšené nebo možná ve smyslu duchovním vyšší, talentovanému člověku dané nadání, je skutečný dar od Boha. Talent se sice „oficiálně“ neřadí mezi sedm darů Ducha svatého, mezi ona charismata, jak je – dlužno dodat, že s jistými rozdíly, a s jistým rozdílem oproti Izaiášovým slovům (Iz 11:2) – vyznávají různé církve. Avšak apoštol Pavel ve svém Prvním listu Korintským říká:
Jsou různé dary, ale tentýž Duch, jsou různé služby, ale tentýž Pán, jsou různá působení, ale všechno ve všech působí tentýž Bůh.
Každý ovšem dostává projev Ducha ke společnému užitku: jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, jinému od téhož Ducha slovo poznání, dalšímu víra v tomtéž Duchu, jinému dary uzdravování v tomtéž Duchu, jinému konání zázraků, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, jinému různé druhy jazyků, jinému výklad jazyků.
To vše ale působí jeden a tentýž Duch, který obdarovává každého jednotlivě, jak sám chce.
1 Kor 12:4–11 (B21)
Ještě jednou zopakuji 4.–6. verš: Jsou různé dary, ale tentýž Duch, jsou různé služby, ale tentýž Pán, jsou různá působení, ale všechno ve všech působí tentýž Bůh. K tomu není co dodat. Ale i kdybychom chtěli urputně hledat mezi řádky talent, pak jej lze úplně klidně „napasovat“ na další verše. Slovo moudrosti či slovo poznání… nebo třeba konání zázraků. Není snad například krásná hudba určitým způsobem zázrak? Odpovím si sám. Je. A talent, nejen na muziku, ale na cokoliv jiného, je tedy Boží dar jako Brno – to mi nikdo nevymluví :-)
Floydi a hledání pokory
V poslední části tohoto článku bych vám ještě rád osvětlil, proč se vlastně tomuto tématu věnuji. Nedávno jsem se díval na záznam koncertu jedné z nejlepších bigbítových skupin všech dob – Pink Floyd (najdete v iVysílání ČT). Přestože všechny jejich skladby znám nazpaměť (i když je neumím zahrát na kytaru :-)) a slyšel jsem je nesčetněkrát, i tak mě tento koncert „dostal“. Nebudu se dál rozepisovat o svých pocitech, nicméně nemohu nedoplnit, že na konci jsem si řekl: „Tihle chlápkové mají tak obrovský talent od Boha, že to snad ani není možné…“
Jednou z mých nejoblíbenějších skladeb „Floydů“ je píseň Wish You Were Here – Přál bych si, abys tu byl. Tato úžasná „kytarovka“ byla věnovaná zakládajícímu členu kapely Sydu Barrettovi. Člověku, který svůj talent od Boha vyměnil za závislost na drogách. První sloka písně Wish You Were Here má tato slova:
Takže ty si myslíš, že rozeznáš
Český překlad Anet :)
Nebe od pekla
Modré nebe od bolesti
Rozeznáš zelené pole
od chladně železné mříže?
Úsměv od masky?
Myslíš, že to rozeznáš?
Wikipedie říká, že text popisuje pocity baskytaristy Pink Floyd Rogera Waterse o odcizení od ostatních lidí. Proč ne. Já v něm ale také vidím hledání pokory. Zůstanu-li ještě chvíli u závislostí, pak musím zmínit, že společenství Anonymních alkoholiků má svou Modlitbu o poklid, která zní takto:
Bože, dej mi klid
Modlitba o poklid AA
přijmout to, co změnit nemohu,
odvahu změnit to,
co změnit mohu,
a moudrost
jedno od druhého rozpoznat.
Nevím jak vy, ale já v první sloce textu písně Wish You Were Here a Modlitbě o poklid Anonymních alkoholiků vidím naprosto jasnou příslovečnou červenou nit – napsal jsem to o pár řádků výš – hledání pokory.
Pokora je sama o sobě obrovské téma na nejeden samostatný článek, proto už tentokrát budu končit. Jen něco „od sebe“ a o talentu. I když ta pokora tam bude také. Nepopírám, že moje ego, v jiném významu pýcha, jakožto opak pokory, je – abych to řekl umírněně – poněkud zbytnělé. Snažím se s tím pracovat, ale jde to pomalu a těžko. Možná to znáte sami. Stávalo, a stává se mi dodneška, že se snažím nějaké věci dokázat na sílu. Sobě, potažmo ostatním lidem ukázat, že na to mám. Že mě hned tak něco nezastaví, že se umím poprat s problémy. Ano, je to pošetilé, možná i falešné, a není to vůbec křesťanské. Nicméně díky Bohu mi moje partnerka vždycky řekne:
„Tys dostal od pána Boha tolik talentu na jiné věci. Věnuj se jim. Jenom tak mu poděkuješ za ty dary, které ti dal.“
Tak se snažím nestavět novou Babylónskou věž ani obrovskou sochu krále Nabukadnezara na hliněných nohou „armovaných“ železem, jak jsem o tom mluvil v již zmíněné epizodě podcastu Biblická jména a úsloví s nejdelším názvem Daniel – starozákonní vegetariáni, socha na hliněných nohou a muži v ohnivé peci.
Talent je skutečně dar od Boha. Děkuju ti za něj, Otče!