Poslední článek roku 2021 jsem poněkud prvoplánově věnoval poslednímu dni každého roku, tedy dni, u nějž v kalendáři najdete jméno Silvestr. Ano, Silvestr, ať už s měkkým i nebo psaný s ypsilonem (znáte Sylvestra aka Rockyho či Ramba, že jo? :-)) je křestní jméno, byť řekne-li se Silvestr, asi častěji si představíme více či méně bujaré oslavy posledního dne roku.
Jméno Silvestr byste sice v Bibli hledali marně, nicméně s křesťanstvím má mnoho společného. V kalendáři je toto jméno dne 31. prosince na počest 33. papeže katolické církve. V tento den – byť tedy před mnoha a mnoha lety, v roce 335 – zemřel papež Silvestr I.
Neberte prosím tento článek jako seriozní historickou studii, a odpusťte mi sem tam nějakou nadsázku. Třeba když napíšu, že papež Silvestr I. měl to štěstí, že žil, nebo přesněji, že vykonával svůj úřad v době, kdy nad římskou říší panoval císař Konstantin I., nazývaný také Konstantin Veliký nebo Konstantin I. Veliký. Tento římský imperátor se totiž nemalou měrou zasloužil o rozvoj křesťanství v jedné z největších říší tehdejší Evropy a oblastí kolem Středozemního moře.
Konstantin I. má kromě jiného na svědomí známý Milánský edikt nebo chcete-li Milánské ujednání. Jde o velmi důležitou dohodu, která přinesla všeobecnou výsadu dříve absolutně nemyslitelnou – svobodu náboženského vyznání. Křesťané tím přestali být pronásledovaní, skončila doba jejich útlaku, Kristova církev se mohla takříkajíc nerušeně rozvíjet. A taky rozvíjela. (Byť tedy oficiálním náboženstvím Římské říše bylo křesťanství až od roku 380 za císaře Theodosia I.)
Papež Silvestr I. měl také to štěstí, že v době jeho působení chtěl mít císař Konstantin I. ve svém panství „náboženský klid“, který narušovali hlavně takzvaní Ariánci, příznivci alexandrijského kněze Areia, jenž popíral božský původ Ježíše Krista. Proto Konstantin I. svolal v roce 325 do Niceji v Malé Asii první koncil, kde bylo definováno známé Nicejské (nebo Nikajské) vyznání víry.
Papež se nicejského koncilu sám nezúčastnil, ale poslal na ně pouze své dva presbytery a dva diákony. Pravděpodobně tím dával najevo nesouhlas se skutečností, že koncil svolal císař, ale také možná tím protestoval proti některým císařovým praktikám (Konstantin I. nechal zavraždit svého syna Crispa i svou druhou manželku, měl několik konkubín, a proto mu byl až do chvíle jeho umírání odepírán křest).
Zdroj Wikipedie
Abych ale význam papeže Silvestra nezlehčoval, pak je třeba dodat, že se například zasloužil o různá liturgická nařízení, stanovil přesné stupně svěcení kněží, a obecně se za jeho působení pohanský Řím postupně proměňoval v křesťanský. Za pontifikátu Silvestra I. byly (s pomocí císaře) v Římě také postaveny čtyři slavné baziliky: sv. Jana v Lateráně, sv. Petra ve Vatikánu, sv. Pavla za hradbami a sv. Vavřince za hradbami. Nad katakombami svaté Priscilly nechal papež zbudovat kostel, v němž byl později sám pohřben. Mimochodem, pozemky, na kterém dodnes stojí Vatikán, dostal papež Silvestr darem od císaře Konstantina za to, že ho vyléčil z lepry a později pokřtil.
Zdroj Wikipedie
Lesní muž Silvestr
Protože se v podcastu Biblická jména a úsloví věnuji také stručným výkladům významu křestních jmen, neudělám výjimku ani v případě Silvestra. Toto jméno pochází z latinského slova silva – les. Papež Silvestr se totiž údajně v době pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána (předchůdce Konstantina I., zemřel v roce 305) jako mladík ukrýval v lesích na Monte Soracte nedaleko Říma. Proto po svém zvolení římským biskupem přijal jméno Silvestr, což znamená také lesní muž.
