<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Mk 14 Archivy &#060; Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví</title>
	<atom:link href="https://biblismy.cz/tag/mk-14/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://biblismy.cz/tag/mk-14/</link>
	<description>Biblismy.cz &#124; Biblická jména a úsloví</description>
	<lastBuildDate>Tue, 23 May 2023 22:14:36 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.1.4</generator>

<image>
	<url>https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2021/06/cropped-Biblicka-jmena-a-uslovi_ikona-webu3-150x150.jpg</url>
	<title>Mk 14 Archivy &#060; Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví</title>
	<link>https://biblismy.cz/tag/mk-14/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Lámání chleba a&#160;nekonečná Boží láska</title>
		<link>https://biblismy.cz/lamani-chleba-a-nekonecna-bozi-laska_txt/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Lindner]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 23 May 2023 22:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Biblická úsloví (textové verze)]]></category>
		<category><![CDATA[Ex 12]]></category>
		<category><![CDATA[J 6]]></category>
		<category><![CDATA[Mk 14]]></category>
		<category><![CDATA[Ř 8]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://biblismy.cz/?page_id=2390</guid>

					<description><![CDATA[<p>Textová verze epizody podcastu Lámání chleba a&#160;nekonečná Boží láska Petr Lindner &#124; 24. 5. 2023 Mluvíme-li o&#160;lámání chleba, zpravidla to znamená, že se něco nebo o&#160;něčem rozhoduje, případně se něco má stát. Je to takzvaně na spadnutí a&#160;pak se ukáže, jak se věci mají. Úsloví o&#160;lámání chleba se obvykle používá pro velmi důležité události, pokud [&#8230;]</p>
<p>Článek <a href="https://biblismy.cz/lamani-chleba-a-nekonecna-bozi-laska_txt/">Lámání chleba a&nbsp;nekonečná Boží láska</a> se nejdříve objevil na <a href="https://biblismy.cz">Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<h5 class="wp-block-heading">Textová verze epizody podcastu <a href="https://biblismy.cz/lamani-chleba-a-nekonecna-bozi-laska/">Lámání chleba a&nbsp;nekonečná Boží láska</a></h5>



<hr class="wp-block-separator has-text-color has-background has-accent-background-color has-accent-color is-style-default"/>



<h5 class="wp-block-heading"><mark style="background-color:rgba(0, 0, 0, 0)" class="has-inline-color has-accent-color">Petr Lindner | 24. 5. 2023</mark></h5>



<p class="wp-block-paragraph">Mluvíme-li o&nbsp;lámání chleba, zpravidla to znamená, že se něco nebo o&nbsp;něčem rozhoduje, případně se něco má stát. Je to takzvaně na spadnutí a&nbsp;pak se ukáže, jak se věci mají. Úsloví o&nbsp;lámání chleba se obvykle používá pro velmi důležité události, pokud tedy za ně nepovažujete finále mistrovství světa ve fotbale či jiné podobné peripetie, u&nbsp;nichž se občas také láme chleba. My křesťané máme lámání chleba neodmyslitelně spojené s&nbsp;Večeří Páně – je tudíž vcelku logické, že toto úsloví pochází z&nbsp;Bible. Pojďme si o&nbsp;něm chvíli povídat.</p>



<p class="wp-block-paragraph">U&nbsp;poslechu dalšího dílu podcastu <strong>Biblická jména a&nbsp;úsloví</strong> vás vítá jeho autor a&nbsp;interpret v&nbsp;jedné osobě, Petr Lindner.</p>



<hr class="wp-block-separator has-text-color has-background has-accent-background-color has-accent-color is-style-default"/>



<p class="wp-block-paragraph">Nejznámější částí Bible, spojenou s&nbsp;lámáním chleba, je text o&nbsp;poslední večeři Páně, jak ho zaznamenali evangelisté Matouš, Marek a&nbsp;Lukáš. Chleba se však v&nbsp;Bibli lámal i&nbsp;dříve, například ve známém příběhu o&nbsp;nasycení pěti tisíc pěti chleby a&nbsp;dvěma rybami. Mluvil jsem o&nbsp;tom v&nbsp;epizodě tohoto podcastu s&nbsp;názvem <a href="https://biblismy.cz/ondrej-svedek-kristuv-pro-pristi-casy/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Ondřej, svědek Kristův pro příští časy</a>. A&nbsp;stejně tak se o&nbsp;lámání chleba, tentokrát už v&nbsp;souvislosti s&nbsp;Večeří Páně, mluví například v&nbsp;Prvním listu Korintským nebo ve Skutcích apoštolů – zde ve známé příhodě s&nbsp;chlapcem z&nbsp;Troady, který při bohoslužbě apoštola Pavla spadl z&nbsp;okna, zabil se, aby ho následně Pavel s&nbsp;Boží pomocí oživil. K&nbsp;biblickým textům se v&nbsp;tomto dílu ještě dostaneme, nyní si ale pojďme krátce odpovědět na jednoduchou pragmatickou otázku: Proč lidé nebo přesněji Izraelci své doby chleba lámali? Proč si, jako my, prostě neukrojili krajíc?</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pro vysvětlení musíme jít v&nbsp;Bibli hluboko nazpět, do dějin vysvobození židovského národa z&nbsp;egyptského otroctví. Ve 12. kapitole knihy Exodus se dozvídáme, jak Hospodin nařídil Izraelcům pomazat věřeje dveří krví beránka, aby ve všech ostatních takto neoznačených domech pobil všechno prvorozené, od lidí až po dobytek. <strong><em>Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta. Já Hospodin</em></strong> –&nbsp;čteme ve 12. verši 12. kapitoly Exodus. V&nbsp;dalších verších Pán Bůh ustanovil židovský Svátek nekvašených chlebů. 14. až 20. verš:</p>



<blockquote class="wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow">
<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Tento den se pro vás stane dnem památným a&nbsp;budete ho slavit jako Hospodinův svátek; po všechny své generace ho budete slavit jako věčné ustanovení.&nbsp;</em></strong></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Sedm dnů budete jíst nekvašený chléb. Hned první den odstraníte kvas ze svých domů, protože každý, kdo by jedl něco kvašeného od prvního dne až do sedmého dne, takový člověk bude vyhlazen z&nbsp;Izraele. Prvního dne budete mít svaté shromáždění, i&nbsp;sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V&nbsp;nich nebude konána žádná práce, pouze co budete každý jíst, jenom to si připravíte.&nbsp;</em></strong></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, protože právě v&nbsp;tento den jsem vyvedl vaše oddíly z&nbsp;egyptské země; tento den budete zachovávat po všechny své generace jako věčné ustanovení. V&nbsp;prvním měsíci od čtrnáctého dne měsíce večer budete jíst nekvašené chleby až do večera dvacátého prvního dne toho měsíce. Sedm dnů se ve vašich domech nenajde kvas. Protože každý, kdo by jedl něco kvašeného, takový člověk bude vyhlazen z&nbsp;pospolitosti Izraele, jak příchozí, tak domorodec. Nic kvašeného nebudete jíst. Kdekoli budete přebývat, budete jíst nekvašené chleby.</em></strong></p>
<cite><a href="https://www.bible.com/cs/bible/509/EXO.12.14-20.CSP" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Ex 12:14–20</a> (CSP)</cite></blockquote>



<p class="wp-block-paragraph"></p>



<p class="wp-block-paragraph">Dále Hospodin ustanovil velikonoční hod beránka a&nbsp;pak už otevřel stavidla své pomsty na Egypt. Zdrcení Egypťané si nepřáli nic jiného, než aby izraelský lid, který měl tak mocného přímluvce, z&nbsp;jejich země co nejrychleji zmizel, takže – jak se píše ve 34. verši: <strong><em>Lid tedy vzal své těsto ještě nevykynuté,&nbsp;díže zavinuté v&nbsp;pláštích na ramenou</em></strong>. A&nbsp;vyrazili na cestu z&nbsp;Egypta. Následně ve 39. verši čteme: <strong><em>Z&nbsp;těsta, které vynesli z&nbsp;Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože nevykynulo.</em></strong>&nbsp;</p>



<p class="wp-block-paragraph">Tím se vše vysvětluje. Chléb, o&nbsp;kterém se píše v&nbsp;Bibli, není ten nadýchaný voňavý bochník s&nbsp;krásně propečenou kůrkou, jak ho známe my, nýbrž prostá, pravděpodobně tvrdá nebo aspoň křupavá upečená placka z&nbsp;mouky a&nbsp;vody. Z&nbsp;takového chleba krajíc neukrojíte, jeho nalámání na menší kousky je tedy ryze praktická záležitost. Mimochodem, tento chléb byste mohli znát také pod názvem <em>maces</em>. Je to přesně tento nekvašený chléb, který dodnes Židé povinně jí o&nbsp;svátku Pesach čili o&nbsp;židovských Velikonocích.</p>



<figure class="wp-block-image size-full"><a href="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Shmura_Matzo.jpg" data-lbwps-width="1772" data-lbwps-height="1124" data-lbwps-srcsmall="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Shmura_Matzo-1200x761.jpg"><img fetchpriority="high" decoding="async" width="1772" height="1124" src="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Shmura_Matzo.jpg" alt="Ručně vyráběný maces Shmura Matzo k pesachové sederové večeři | Foto Yoninah 2006 | Zdroj Wikimedia Commons" class="wp-image-2394" srcset="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Shmura_Matzo.jpg 1772w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Shmura_Matzo-1200x761.jpg 1200w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Shmura_Matzo-768x487.jpg 768w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Shmura_Matzo-1536x974.jpg 1536w" sizes="(max-width: 1772px) 100vw, 1772px" /></a><figcaption class="wp-element-caption">Ručně vyráběný maces Shmura Matzo k&nbsp;pesachové sederové večeři | Foto Yoninah 2006 | Zdroj <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shmura_Matzo.jpg" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Wikimedia Commons</a></figcaption></figure>



<p class="wp-block-paragraph">Praktické vysvětlení důvodu, proč se v&nbsp;Bibli chléb láme – a&nbsp;nikoliv krájí nožem (nebo třeba na elektrickém kráječi) – bychom tedy měli. Nyní nahlédneme do evangelií, abychom se dopracovali k&nbsp;symbolickému, nebo možná lépe řečeno, duchovnímu významu lámání chleba. Jak už jsem řekl, Ježíšovo ustanovení Večeře Páně, obsahují všechna tři synoptická evangelia, plus další novozákonní knihy. Podle Biblického slovníku Adolfa Novotného je literárně nejstarší První list Korintským apoštola Pavla. Novotný dále uvádí:&nbsp;</p>



<blockquote class="wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow">
<p class="wp-block-paragraph"><em>To ovšem nevylučuje možnost, že některý evangelista, nejspíše Mk, zachytil starší podobu podání, i&nbsp;když psal později než Pavel.</em></p>
<cite>Zdroj: <a href="https://biblickyslovnik.pleva.info/#Ve%C4%8De%C5%99e" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Biblický slovník Adolfa Novotného</a></cite></blockquote>



<p class="wp-block-paragraph"></p>



<p class="wp-block-paragraph">Pojďme proto v&nbsp;Bibli nalistovat Evangelium podle Marka, konkrétně jeho 14. kapitolu, verše 22 až 26, které mají v&nbsp;Českém studijním překladu, z&nbsp;něhož budu číst, podtitul <strong><em>Ustanovení Památky</em></strong>.</p>



<blockquote class="wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow">
<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>A&nbsp;když jedli, vzal [Ježíš] chléb, požehnal a&nbsp;rozlomil, dal jim a&nbsp;řekl: „Vezměte, toto je mé tělo.“&nbsp;</em></strong></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Pak vzal kalich, vzdal díky a&nbsp;dal jim; a&nbsp;napili se z&nbsp;něj všichni. A&nbsp;řekl jim: „Toto je má krev [nové] smlouvy, která se vylévá za mnohé. Amen, pravím vám, že se [již více] nenapiji z&nbsp;plodu vinné révy až do onoho dne, kdy jej budu pít nový v&nbsp;Božím království.“&nbsp;</em></strong></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>A&nbsp;zazpívali chvalozpěv a&nbsp;vyšli na Olivovou horu.</em></strong></p>
<cite><a href="https://www.bible.com/cs/bible/509/MRK.14.22-26.CSP" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Mk 14:22–26</a> (CSP)</cite></blockquote>



<p class="wp-block-paragraph"></p>



<p class="wp-block-paragraph">Tato slova Ježíš pronesl poté, co se svými učedníky pojedl velikonočního beránka a&nbsp;označil jednoho z&nbsp;nich – aniž by prozradil, o&nbsp;koho jde – za zrádce. Seběhlo se to v&nbsp;horní místnosti domu, který pravděpodobně patřil Marii, matce autora Markova evangelia. Mluvím o&nbsp;tom v&nbsp;epizodě tohoto podcastu s&nbsp;názvem <a href="https://biblismy.cz/marek/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Marek. Ten, který opisoval od Petra</a>. Zde také s&nbsp;nadsázkou říkám, že Markovi jeho spis nadiktoval v&nbsp;Římě před svou smrtí apoštol Petr, což se na první pohled trochu rozchází s&nbsp;tvrzením Biblického slovníku Adolfa Novotného. Apoštol Petr totiž, na rozdíl od Pavla, slyšel Ježíšova slova na vlastní uši. Nicméně pokud je skutečně Markovo evangelium zapsáno podle Petrova vyprávění, je vlastně všechno v&nbsp;pořádku, protože v&nbsp;něm máme zdroj <em>z&nbsp;první ruky</em>. Ale myslím, že autorství prvního zápisu Ježíšova ustanovení Večeře Páně není až tak podstatné, navíc Adolf Novotný neříká, že by Marek opisoval od Pavla, nýbrž, že <em>zachytil starší podobu podání, i&nbsp;když psal později než Pavel</em>. Pojďme proto místo planého teoretizování raději dál.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>„Vezměte, toto je mé tělo“</em></strong>, říká Ježíš poté, co rozlámal nekvašený chléb a&nbsp;dal ho svým učedníkům. Dějiny eucharistie, z&nbsp;řečtiny <em>díkuvzdání</em>, jak také nazýváme Večeři Páně, se hemží mnohými – nepochybně často také záměrnými – nepochopeními symboliky pojídání Ježíšova těla. Starověcí Římané, ale i&nbsp;Židé dokonce mluvili o&nbsp;kanibalismu, což se nám z&nbsp;dnešního pohledu může zdát až směšné. Ale zmiňuje se o&nbsp;tom i&nbsp;samotná Bible. V&nbsp;6. kapitole Evangelia podle Jana, můžeme od 47. verše číst:</p>



<blockquote class="wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow">
<p class="wp-block-paragraph">„<strong><em>Amen, amen, pravím vám, kdo věří [ve mne], má život věčný. Já jsem chléb života. Vaši otcové jedli v&nbsp;pustině manu, a&nbsp;zemřeli. Toto je chléb, který sestupuje z&nbsp;nebe, aby ten, kdo z&nbsp;něho jí, nezemřel. Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z&nbsp;nebe. Kdo jí z&nbsp;tohoto chleba, bude žít na věčnost. A&nbsp;chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.“&nbsp;</em></strong></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Židé se hádali mezi sebou a&nbsp;říkali: „Jak nám tento člověk může dát k&nbsp;jídlu [své] tělo?“&nbsp;</em></strong></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Ježíš jim tedy řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a&nbsp;nebudete-li pít jeho krev, nebudete mít v&nbsp;sobě život. Kdo jí mé tělo a&nbsp;pije mou krev, má život věčný a&nbsp;já ho vzkřísím v&nbsp;poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a&nbsp;má krev je pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a&nbsp;pije mou krev, zůstává ve mně a&nbsp;já v&nbsp;něm. Jako mne poslal živý Otec a&nbsp;já žiji skrze Otce, tak i&nbsp;ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne. Toto je ten chléb, který sestoupil z&nbsp;nebe; ne jako [vaši] otcové jedli [manu], a&nbsp;zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít na věčnost.“</em></strong></p>
<cite><a href="https://www.bible.com/cs/bible/509/JHN.6.47-58.CSP" target="_blank" rel="noreferrer noopener">J 6:47–58</a> (CSP)</cite></blockquote>



<p class="wp-block-paragraph"></p>



<p class="wp-block-paragraph">Janovo evangelium je, alespoň podle mého soudu, nádherným textem (ne, že by tedy jiné biblické knihy takové nebyly :-)), dobrou zprávou, která nepotřebuje zdlouhavé výklady. Přesto se ale pokusím k&nbsp;citované části z&nbsp;6. kapitoly Jana pár slov říct.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Stejně, jako je v&nbsp;Janově evangeliu Ježíš nazývaný Světlem – o&nbsp;tom jsem mluvil v&nbsp;dílu nazvaném <a href="https://biblismy.cz/jan-evangelista-slova-svetla-a-ducha-pravdy/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Jan, evangelista Slova, Světla a&nbsp;Ducha Pravdy</a> – zároveň zde Ježíš sám sebe přirovnává k <strong><em>chlebu života</em></strong>. Chléb, nebo jak se běžně, nejen na Moravě, říká prostě <em>chleba</em>, se nám může zdát tím nejobyčejnějším jídlem. Pravda je, že jde o&nbsp;jakousi základní potravinu. Namátkou třeba – vegetariáni prominou – takové uzené maso, to je už je trochu nadstandard, ale je to náramná pochoutka! Jenže dejte si kus uzeného bez chleba… to už není ono. Chléb je zkrátka odpradávna doslova symbolem života. Ne nadarmo se říkají přísloví jako: <em>Vydělávat na denní chléb, Všude chleba o&nbsp;dvou kůrkách, Odříkaného chleba největší krajíc</em>, <em>Na chleba se těžko dělá, </em>a&nbsp;jistě vás napadají další přísloví o&nbsp;chlebu. Že je v&nbsp;těchto slovech onen bochník nebo nekvašená placka něčím víc, než jenom jídlem, je – aspoň myslím – každému jasně zřejmé.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Proto se také Ježíš nazývá chlebem. Navíc ona „obyčejnost“ chleba pak přesně vystihuje Ježíšovské paradigma ochránce malých, chudých, lidí, kteří mnohdy – a&nbsp;bohužel i&nbsp;v&nbsp;dnešní, s&nbsp;prominutím poněkud rozežrané době – mají k&nbsp;jídlu opravdu jen ten prostý chleba. Ježíš však nabízí všem lidem bez rozdílu jiný chléb –&nbsp;duchovní potravu, své Slovo, zapsané v&nbsp;Bibli. Doslova říká: <strong><em>Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a&nbsp;nebudete-li pít jeho krev, nebudete mít v&nbsp;sobě život</em></strong>. O&nbsp;pár kapitol dál Ježíš v&nbsp;Janově evangeliu volá ke všem lidem: <strong><em>Já jsem ta pravda, cesta a&nbsp;život</em></strong>. I&nbsp;kdyby připomenutí této zvěsti měl být jediný důvod, proč my křesťané slavíme Večeři Páně, je to pohnutka více než dostačující.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><a href="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere.jpg" data-lbwps-width="2560" data-lbwps-height="1334" data-lbwps-srcsmall="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-1200x625.jpg"><img decoding="async" width="2048" height="1067" src="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-2048x1067.jpg" alt="Leonardo da Vinci: Poslední večeře (1495–1498) | Zdroj Wikimedia Commons" class="wp-image-2393" srcset="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-2048x1067.jpg 2048w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-1200x625.jpg 1200w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-768x400.jpg 768w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-1536x800.jpg 1536w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-1980x1032.jpg 1980w" sizes="(max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /></a><figcaption class="wp-element-caption">Leonardo da Vinci: Poslední večeře (1495–1498) | Zdroj <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leonardo_da_Vinci_(1452-1519)_-_The_Last_Supper_(1495-1498).jpg" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Wikimedia Commons</a></figcaption></figure>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;této části podcastu vám budu vyprávěl příběh, který jsem nedávno prožil. Přestože by vám možná mohlo zpočátku připadat, že jsem se odchýlil od tématu tohoto dílu, není to tak. Poslouchejte.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Už poněkolikáté jsem byl – s&nbsp;visačkou Návštěva na klopě – v&nbsp;jedné mužské věznici. Spolu s&nbsp;asi třiceti vězni, vězeňskou psycholožkou a&nbsp;vychovatelem jsme seděli ve vězeňské kapli. Nevím, jak byste si představili vězeňskou kapli, ale pokud jste někdy byli v&nbsp;panelákové sušárna prádla, pak vězte, že toto přirovnání je mnohem přesnější než podobnost s&nbsp;jakoukoliv sakrální stavbou. Holé zdi sklepní místnosti, pouze velký dřevěný kříž od země až ke stropu, který pravděpodobně vyráběli sami trestanci; na protější stěně poněkud neuměle malovaný černobílý portrét papeže Jana Pavla II. Muži v&nbsp;šedomodrých mundúrech a&nbsp;komisňákách, kteří zaplnili tuto místnost, byli mladí. Řekl bych od dvaceti do čtyřiceti, možná padesáti let, ale převažovali spíše mladší muži. Kdybyste je převlékli do civilního oblečení, věřím, že možná ani jednomu z&nbsp;nich byste nepřisoudili vězeňskou minulost.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jeden po druhém ve vězeňské kapli vyprávěli o&nbsp;svých patáliích s&nbsp;alkoholem a&nbsp;drogami. Většina z&nbsp;nich se do tohoto neutěšeného prostředí právě kvůli své závislosti a&nbsp;trestné činnosti s&nbsp;ní spojenou, také dostala. Aniž by probíhala jakákoliv diskuze, v&nbsp;podstatě všichni se shodli na tom, že ďábelskému mámení chlastu, drog nebo nezřídka obojího zároveň, nedokážou sami čelit. A&nbsp;ve vzduchu visela myšlenka, že tomu nedokáže čelit ani žádná jiná lidská síla.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Seděl jsem naproti mohutnému kříži, moje oči těkaly od tváří těch nešťastných mužů k&nbsp;symbolu Ježíšova utrpení, Boží milosti a&nbsp;spásy. Mlčel jsem a&nbsp;poslouchal ty mnohdy šílené příběhy. A&nbsp;to, co jsem cítil, nemůžu nazvat jinak než Boží láskou. Obrovskou přítomností Boha na tomto místě a&nbsp;mohutnou vlnou Boží lásky. Ti muži lámali svůj chléb. Možná se to stalo ještě před tím než je pozemská spravedlnost odsoudila k&nbsp;dočasnému životu ve vězení. Možná se to ale dělo v&nbsp;okamžicích, kdy jsme tam společně seděli. Věřím tomu, že i&nbsp;oni cítili to, co já. Nejeden z&nbsp;vězňů nebyl trestaný poprvé a&nbsp;někteří už za mřížemi strávili mnoho let. Nepřísluší mi spekulovat o&nbsp;smyslu Nápravného zařízení, jak se vězení oficiálně nazývá, o&nbsp;jednom jsem ale přesvědčený s&nbsp;naprostou jistotou. Přestože ti muži nejsou na různě dlouhý čas svobodní před lidmi, mají i&nbsp;oni, kterými nejeden z&nbsp;nás, netrestaných, mnohdy opovrhuje, svou nezadatelnou a&nbsp;neomezenou svobodu v&nbsp;Ježíši Kristu. A&nbsp;jsem si jistý, že on, pokud se k&nbsp;němu obrátí, jim podá ruku ve smyslu svých slov <strong><em>Já jsem ta pravda, cesta a&nbsp;život</em></strong>.</p>



<figure class="wp-block-image size-full"><a href="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Johannes-Buno_Epistola-Rimanum_alegoricka-mapa.jpg" data-lbwps-width="1600" data-lbwps-height="1707" data-lbwps-srcsmall="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Johannes-Buno_Epistola-Rimanum_alegoricka-mapa.jpg"><img decoding="async" width="1600" height="1707" src="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Johannes-Buno_Epistola-Rimanum_alegoricka-mapa.jpg" alt="Johannes Buno: Epištola Římanům (alegorická mapa; 1680) | Zdroj Wikimedia Commons" class="wp-image-2392" srcset="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Johannes-Buno_Epistola-Rimanum_alegoricka-mapa.jpg 1600w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Johannes-Buno_Epistola-Rimanum_alegoricka-mapa-1200x1280.jpg 1200w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Johannes-Buno_Epistola-Rimanum_alegoricka-mapa-768x819.jpg 768w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Johannes-Buno_Epistola-Rimanum_alegoricka-mapa-1440x1536.jpg 1440w" sizes="(max-width: 1600px) 100vw, 1600px" /></a><figcaption class="wp-element-caption">Johannes Buno: Epištola Římanům (alegorická mapa; 1680) | Zdroj <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:St._Paul%27s_Epistle_to_the_Romans.jpg" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Wikimedia Commons</a></figcaption></figure>



<p class="wp-block-paragraph">Když tak nad tím přemýšlím, na něco jsem v&nbsp;tom vězení zapomněl. Zeptat se vězeňského kaplana, jestli i&nbsp;zde se vysluhuje Večeře Páně. Ale ne, to je hloupost. Proč by neměla? Boží láska přece není omezená prostorem, nepřekáží jí mříže v&nbsp;oknech ani vysoké ploty s&nbsp;ostnatými dráty. Krásně to píše apoštol Pavel ve svém listu Římanům –&nbsp;8. kapitola, verše 35 až 39:</p>



<blockquote class="wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow">
<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Kdo nás odloučí od Kristovy lásky? Soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, nahota, nebezpečí nebo meč? Jak je napsáno: „Celý den jsme pro tebe vydáváni na smrt, pokládají nás za ovce určené na porážku.“ Ale v&nbsp;tomto všem dokonale vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. Jsem přesvědčen, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani moci, ani výšina ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit od Boží lásky, která je v&nbsp;Kristu Ježíši, našem Pánu.</em></strong></p>
<cite><a href="https://www.bible.com/cs/bible/509/ROM.8.35-39.CSP" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Ř 8:35–39</a> (CSP)</cite></blockquote>



<p class="wp-block-paragraph"></p>



<p class="wp-block-paragraph">Apoštol Pavel jinými slovy říká, že <strong>nic</strong> nás nedokáže odloučit od Boží lásky, která je v&nbsp;Kristu Ježíši, našem Pánu. Absolutní nic. Ani smrt, ani život, ani přítomnost, ani budoucnost. To je krásná naděje. Ale…, když tedy Boží láska není ničím omezená, proč někdy občas, jindy často, máme pocit, že jí není dostatek? Nebo že se jí nám, mně osobně, nedostává tolik, kolik bych si představoval. Možná bych se měl zeptat těch vězňů: Cítíš dostatek Boží lásky, anebo máš pocit, že se na tebe Bůh vykašlal, a&nbsp;nechal tě hnít v&nbsp;téhle díře?</p>



<p class="wp-block-paragraph">Obávám se, že jsem si teď trochu naběhl, protože jsem otevřel téma, které je spíše na další díl podcastu <strong>Biblická jména a&nbsp;úsloví</strong>. Ale neuteču vám bez odpovědi, byť tedy bude asi jen stručná a&nbsp;možná taky trochu otevřená.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jsou věci lidské a&nbsp;jsou věci Boží. Stvořitel dal člověku svobodu, s&nbsp;níž souvisí také lidské zákony, které uplatňuje člověk vůči člověku. Jinak to dost dobře nejde. Žijeme-li v&nbsp;nějaké společnosti, nemůžeme si dělat, co se nám zlíbí. Vždycky musíme brát ohled na druhé, jinak bychom jako lidstvo daleko nedošli. V&nbsp;Bohu, v&nbsp;Ježíši Kristu jsme ale dostali milost a&nbsp;odpuštění všech hříchů. Ano, i&nbsp;tak všichni jednou budeme souzeni. Jak to bude probíhat, to vážně nevím a&nbsp;ani po tom nepátrám. Vím jenom, že Boží lásku jsme dostali všichni bez výjimky, ať jsme kdokoliv.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Možná se pletu, ale jestliže mám pocit nedostatku Boží lásky, nejspíš si jí neberu tolik, kolik je mi dáváno. Nepřijímám ten dar v&nbsp;celé své plnosti. Proč to dělám takhle, s&nbsp;prominutím, blbě? To kdybych věděl… Kněz a&nbsp;bývalý trapistický mnich Karel Satoria říká, že <em>jsme součástí Boha a&nbsp;Bůh je součástí nás</em>. Kdybych s&nbsp;touto myšlenkou nesouzněl, necitoval bych ji. Jenže jak se zdá, Boha v&nbsp;sobě musím nejdřív takříkajíc objevit, najít ho ve svém srdci nebo kde vlastně sídlí, přiblížit se k&nbsp;němu. I&nbsp;přes to, že je Bůh ve mně, musím ho hledat. Jak se to dělá? Jak to děláte vy, milí posluchači?</p>



<hr class="wp-block-separator has-text-color has-background has-accent-background-color has-accent-color is-style-default"/>



<p class="wp-block-paragraph">Ať ale nekončím otázkami, podtrhnu tento díl malým shrnutím. Na úplném začátku jsem řekl, jak vnímáme úsloví <strong><em>lámat chleba</em></strong> v&nbsp;běžném životě. Že ho používáme ve chvílích, kdy se něco nebo o&nbsp;něčem rozhoduje, případně se něco má stát. Obvykle v&nbsp;situacích, které považujeme za hodně důležité. Poté jsem vysvětlil, proč se v&nbsp;Bibli chleba láme, nikoliv krájí a&nbsp;jak to souvisí s&nbsp;židovským svátkem Pesach. V&nbsp;otevřené Bibli jsme se následně posunuli k&nbsp;Ježíši a&nbsp;jeho ustanovení Večeře Páně. A&nbsp;k&nbsp;duchovnímu významu chleba, té jinak obyčejné potraviny. Snad vás následně neodradil můj příběh z&nbsp;věznice a&nbsp;doposlouchali jste tento díl až k&nbsp;jeho konci, plném Boží lásky. Jestli jste si spolu se mnou položili otázku o&nbsp;hledání Boha v&nbsp;sobě samém, to nevím. Možná jste ani nemuseli, protože odpověď znáte. Ať tak či tak, přeju vám, abyste na nedostatek Boží lásky nemuseli nikdy ani pomyslet, natožpak si na něj stěžovat.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Mějte se moc pěkně, buďte požehnaní, a&nbsp;buďte s&nbsp;Bohem!</strong></p>
<p>Článek <a href="https://biblismy.cz/lamani-chleba-a-nekonecna-bozi-laska_txt/">Lámání chleba a&nbsp;nekonečná Boží láska</a> se nejdříve objevil na <a href="https://biblismy.cz">Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Lámání chleba a&#160;nekonečná Boží láska</title>
		<link>https://biblismy.cz/lamani-chleba-a-nekonecna-bozi-laska/</link>
					<comments>https://biblismy.cz/lamani-chleba-a-nekonecna-bozi-laska/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Lindner]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 23 May 2023 22:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Biblická úsloví]]></category>
		<category><![CDATA[Ex 12]]></category>
		<category><![CDATA[J 6]]></category>
		<category><![CDATA[Mk 14]]></category>
		<category><![CDATA[Ř 8]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://biblismy.cz/?p=2396</guid>

					<description><![CDATA[<p>Mluvíme-li o&#160;lámání chleba, zpravidla to znamená, že se něco nebo o&#160;něčem rozhoduje, případně se něco má stát. Je to takzvaně na spadnutí a&#160;pak se ukáže, jak se věci mají. Úsloví o&#160;lámání chleba se obvykle používá pro velmi důležité události, pokud tedy za ně nepovažujete finále mistrovství světa ve fotbale či jiné podobné peripetie, u&#160;nichž se [&#8230;]</p>
<p>Článek <a href="https://biblismy.cz/lamani-chleba-a-nekonecna-bozi-laska/">Lámání chleba a&nbsp;nekonečná Boží láska</a> se nejdříve objevil na <a href="https://biblismy.cz">Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Mluvíme-li o&nbsp;lámání chleba, zpravidla to znamená, že se něco nebo o&nbsp;něčem rozhoduje, případně se něco má stát. Je to takzvaně na spadnutí a&nbsp;pak se ukáže, jak se věci mají. Úsloví o&nbsp;lámání chleba se obvykle používá pro velmi důležité události, pokud tedy za ně nepovažujete finále mistrovství světa ve fotbale či jiné podobné peripetie, u&nbsp;nichž se občas také láme chleba.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><a href="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere.jpg" data-lbwps-width="2560" data-lbwps-height="1334" data-lbwps-srcsmall="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-1200x625.jpg"><img decoding="async" width="2048" height="1067" src="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-2048x1067.jpg" alt="Leonardo da Vinci: Poslední večeře (1495–1498) | Zdroj Wikimedia Commons" class="wp-image-2393" srcset="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-2048x1067.jpg 2048w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-1200x625.jpg 1200w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-768x400.jpg 768w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-1536x800.jpg 1536w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/05/Leonardo-da-Vinci_Posledni-vecere-1980x1032.jpg 1980w" sizes="(max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /></a><figcaption class="wp-element-caption">Leonardo da Vinci: Poslední večeře (1495–1498) | Zdroj <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leonardo_da_Vinci_(1452-1519)_-_The_Last_Supper_(1495-1498).jpg" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Wikimedia Commons</a></figcaption></figure>



<p class="wp-block-paragraph">My křesťané máme lámání chleba neodmyslitelně spojené s&nbsp;Večeří Páně – je tudíž vcelku logické, že toto úsloví pochází z&nbsp;Bible. Pojďme si o&nbsp;něm chvíli povídat.</p>



<p class="wp-block-paragraph">U&nbsp;poslechu dalšího dílu podcastu <strong>Biblická jména a&nbsp;úsloví</strong> vás vítá jeho autor a&nbsp;interpret v&nbsp;jedné osobě, Petr Lindner.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-spotify wp-block-embed-spotify"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Spotify Embed: Lámání chleba a nekonečná Boží láska" style="border-radius: 12px" width="100%" height="152" frameborder="0" allowfullscreen allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture" loading="lazy" src="https://open.spotify.com/embed/episode/7HVwp8gDRWvCAqQ6v4TtZT?si=01319ec0d75e46dc&#038;utm_source=oembed"></iframe>
</div><figcaption class="wp-element-caption">Podcast Biblická jména a&nbsp;úsloví můžete poslouchat i&nbsp;na jiných platformách. Podrobný návod najdete&nbsp;<a href="https://biblismy.cz/o-podcastech/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">zde</a>.</figcaption></figure>



<p class="wp-block-paragraph"><em>Pokud přece jenom z&nbsp;jakéhokoliv důvodu nechcete nebo nemůžete poslouchat moje vyprávění, je zde ještě druhá volba – přečtěte si <a href="https://biblismy.cz/lamani-chleba-a-nekonecna-bozi-laska_txt/">textovou verzi</a> tohoto dílu podcastu</em>.</p>



<p class="wp-block-paragraph"></p>
<p>Článek <a href="https://biblismy.cz/lamani-chleba-a-nekonecna-bozi-laska/">Lámání chleba a&nbsp;nekonečná Boží láska</a> se nejdříve objevil na <a href="https://biblismy.cz">Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://biblismy.cz/lamani-chleba-a-nekonecna-bozi-laska/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Marek. Ten, který opisoval od Petra</title>
		<link>https://biblismy.cz/marek/</link>
					<comments>https://biblismy.cz/marek/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Lindner]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Mar 2023 23:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Biblická jména]]></category>
		<category><![CDATA[1 Pt 5]]></category>
		<category><![CDATA[Mk 1]]></category>
		<category><![CDATA[Mk 14]]></category>
		<category><![CDATA[Mk 16]]></category>
		<category><![CDATA[Mk 3]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://biblismy.cz/?p=2264</guid>

					<description><![CDATA[<p>Křestní jméno Marek je u&#160;nás… no zkrátka běžné. Statisticky nepatří k&#160;top-ten, k&#160;nejoblíbenějším jménům, zároveň ale není ani nezvyklé. Však to znáte sami –&#160;s Marky se úplně běžně potkáváme, muži nebo chlapci tohoto jména nás nijak nepřekvapí. Tedy… oni nás překvapit mohou, ale jejich jméno nikoliv. Otevřeme-li však Bibli, najdeme zde jen jednoho jediného Marka. Ano, [&#8230;]</p>
<p>Článek <a href="https://biblismy.cz/marek/">Marek. Ten, který opisoval od Petra</a> se nejdříve objevil na <a href="https://biblismy.cz">Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Křestní jméno Marek je u&nbsp;nás… no zkrátka běžné. Statisticky nepatří k&nbsp;top-ten, k&nbsp;nejoblíbenějším jménům, zároveň ale není ani nezvyklé. Však to znáte sami –&nbsp;s Marky se úplně běžně potkáváme, muži nebo chlapci tohoto jména nás nijak nepřekvapí. Tedy… oni nás překvapit mohou, ale jejich jméno nikoliv. Otevřeme-li však Bibli, najdeme zde jen jednoho jediného Marka. Ano, je jím autor druhého evangelia, byť tedy zmínky o&nbsp;něm najdeme i&nbsp;v&nbsp;dalších knihách Bible.</p>



<figure class="wp-block-image size-full"><img decoding="async" width="1600" height="1600" src="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek.jpg" alt="A. N. Mironov: Apoštol a evangelista Marek (2020) | Zdroj Wikimedia Commons" class="wp-image-2258" srcset="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek.jpg 1600w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek-1200x1200.jpg 1200w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek-150x150.jpg 150w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek-768x768.jpg 768w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek-1536x1536.jpg 1536w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek-250x250.jpg 250w" sizes="(max-width: 1600px) 100vw, 1600px" /><figcaption class="wp-element-caption">A. N. Mironov: Apoštol a&nbsp;evangelista Marek (2020) | Zdroj <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Evangelist_Mark._A._Mironov.jpg" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Wikimedia Commons</a></figcaption></figure>



<p class="wp-block-paragraph">U&nbsp;povídání o&nbsp;evangelistu Markovi a&nbsp;samozřejmě i&nbsp;Marcích v&nbsp;Česku, vás od mikrofonu podcastu <strong>Biblická jména a&nbsp;úsloví</strong> zdraví a&nbsp;příjemný poslech přeje jeho autor a&nbsp;účinkující v&nbsp;jedné osobě, Petr Lindner.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-spotify wp-block-embed-spotify"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Spotify Embed: Marek. Ten, který opisoval od Petra" style="border-radius: 12px" width="100%" height="152" frameborder="0" allowfullscreen allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture" loading="lazy" src="https://open.spotify.com/embed/episode/5eiDnyancprXe46WcK5VGn?si=VMXo6o3-TCqWg2gfysJD-Q&#038;utm_source=oembed"></iframe>
</div><figcaption class="wp-element-caption">Podcast Biblická jména a&nbsp;úsloví můžete poslouchat i&nbsp;na jiných platformách. Podrobný návod najdete <a href="https://biblismy.cz/o-podcastech/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">zde</a>.</figcaption></figure>



<p class="wp-block-paragraph"><em>Pokud přece jenom z&nbsp;jakéhokoliv důvodu nechcete nebo nemůžete poslouchat moje vyprávění, je zde ještě druhá volba –&nbsp;přečtěte si&nbsp;<a href="https://biblismy.cz/marek_txt/">textovou verzi</a>&nbsp;tohoto dílu podcastu</em>.</p>
<p>Článek <a href="https://biblismy.cz/marek/">Marek. Ten, který opisoval od Petra</a> se nejdříve objevil na <a href="https://biblismy.cz">Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://biblismy.cz/marek/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Marek. Ten, který opisoval od Petra</title>
		<link>https://biblismy.cz/marek_txt/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Lindner]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Mar 2023 23:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Biblická jména (textové verze)]]></category>
		<category><![CDATA[1 Pt 5]]></category>
		<category><![CDATA[Mk 1]]></category>
		<category><![CDATA[Mk 14]]></category>
		<category><![CDATA[Mk 16]]></category>
		<category><![CDATA[Mk 3]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://biblismy.cz/?page_id=2256</guid>

					<description><![CDATA[<p>Textová verze epizody podcastu Marek. Ten, který opisoval od Petra Petr Lindner &#124; 8. 3. 2023 Křestní jméno Marek je u&#160;nás… no zkrátka běžné. Statisticky nepatří k&#160;top-ten, k&#160;nejoblíbenějším jménům, zároveň ale není ani nezvyklé. Však to znáte sami –&#160;s Marky se úplně běžně potkáváme, muži nebo chlapci tohoto jména nás nijak nepřekvapí. Tedy… oni nás [&#8230;]</p>
<p>Článek <a href="https://biblismy.cz/marek_txt/">Marek. Ten, který opisoval od Petra</a> se nejdříve objevil na <a href="https://biblismy.cz">Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<h5 class="wp-block-heading">Textová verze epizody podcastu <a href="https://biblismy.cz/marek/">Marek. Ten, který opisoval od Petra</a></h5>



<hr class="wp-block-separator has-text-color has-background has-accent-background-color has-accent-color is-style-default"/>



<h5 class="wp-block-heading"><mark style="background-color:rgba(0, 0, 0, 0)" class="has-inline-color has-accent-color">Petr Lindner | 8. 3. 2023</mark></h5>



<p class="wp-block-paragraph">Křestní jméno Marek je u&nbsp;nás… no zkrátka běžné. Statisticky nepatří k&nbsp;top-ten, k&nbsp;nejoblíbenějším jménům, zároveň ale není ani nezvyklé. Však to znáte sami –&nbsp;s Marky se úplně běžně potkáváme, muži nebo chlapci tohoto jména nás nijak nepřekvapí. Tedy… oni nás překvapit mohou, ale jejich jméno nikoliv. Otevřeme-li však Bibli, najdeme zde jen jednoho jediného Marka. Ano, je jím autor druhého evangelia, byť tedy zmínky o&nbsp;něm najdeme i&nbsp;v&nbsp;dalších knihách Bible.</p>



<p class="wp-block-paragraph">U&nbsp;povídání o&nbsp;evangelistu Markovi a&nbsp;samozřejmě i&nbsp;Marcích v&nbsp;Česku, vás od mikrofonu podcastu <strong>Biblická jména a&nbsp;úsloví</strong> zdraví a&nbsp;příjemný poslech přeje jeho autor a&nbsp;účinkující v&nbsp;jedné osobě, Petr Lindner.</p>



<hr class="wp-block-separator has-text-color has-background has-accent-background-color has-accent-color is-style-default"/>



<p class="wp-block-paragraph">Na rozdíl od prvního evangelisty Matouše, o&nbsp;kterém jsem mluvil v&nbsp;epizodě tohoto podcastu s&nbsp;názvem <a href="https://biblismy.cz/matous/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Matouš. Z&nbsp;nenáviděného (celníka) milovaným (evangelistou)</a>, nepatřil Marek do hvězdné dvanáctky Ježíšových apoštolů. Podklady pro sepsání své <em>dobré zprávy</em> měl ale i&nbsp;tak z&nbsp;první ruky, od apoštola Petra. Shoduje se na tom většina biblistů, stejně jako jsou jednotní v&nbsp;názoru, že Markovo evangelium bylo sepsáno jako první ze všech čtyř kanonických evangelií, která v&nbsp;Bibli máme. Uvádí se datace mezi lety 40 až 60 našeho letopočtu, Markovo evangelium tedy vzniklo v&nbsp;době, kdy Petr ještě žil.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Odborníci také uvádí, že Marek psal řecky, což tedy není v&nbsp;Novém zákoně nic zvláštního, nicméně jeho řečtina vykazuje silné hebraismy a&nbsp;latinismy. Právě latinismů se v&nbsp;Markově práci najde nejvíce ze všech evangelií, a&nbsp;– jak praví <a href="https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Evangelium_podle_Marka" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Wikipedie</a> – pokud hovoří o&nbsp;židovských zvycích nebo používá přepis hebrejských či aramejských slov, vždy je vysvětluje. Z&nbsp;těchto indicií je usuzováno, že psal pro pohanské, nežidovské čtenáře, pocházející nejspíš z&nbsp;latinského prostředí, pravděpodobně z&nbsp;Říma. To by také odpovídalo zdejšímu pobytu apoštola Petra, který byl po velkém požáru a&nbsp;následném pronásledování křesťanů údajně kolem roku 65 až 67 právě v&nbsp;Římě ukřižovaný.&nbsp;</p>



<p class="wp-block-paragraph">Mezi jedny z&nbsp;prvních čtenářů Markova evangelia patřili také Matouš a&nbsp;Lukáš, autoři dalších dvou synoptických evangelií. Podle takzvané <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Synoptick%C3%A1_ot%C3%A1zka" target="_blank" rel="noreferrer noopener">teorie dvou pramenů</a> vychází oba zmínění evangelisté v&nbsp;nezanedbatelné míře právě z&nbsp;Markova spisu. U&nbsp;Matouše se uvádí asi 45 % a&nbsp;u&nbsp;Lukáše o&nbsp;něco méně, 41 % shodného textu. Myšleno samozřejmě obsahově shodného, nikoliv stejně formulovaného. Byť, najdou se i&nbsp;úplně totožné části. V&nbsp;tomto kontextu je ale také důležité uvést, že Markovo, dalo by se říci „zdrojové evangelium“, je zároveň nejkratší ze tří synoptických evangelií. Se svými 677 verši má téměř poloviční rozsah než Evangelium podle Lukáše, které obsahuje 1 152 verše. Matouš pak na tom není se svými 1 072 verši o&nbsp;nic hůř. Z&nbsp;toho by se dalo odvodit, že v&nbsp;Matouši a&nbsp;Lukášovi najdeme to stejné jako v&nbsp;Markovi, plus něco navíc. Tato myšlenka je však lichá a&nbsp;skutečnost také dokazuje, že každé evangelium je jedinečné.</p>



<figure class="wp-block-image size-full"><a href="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Titian_Sv-Marek.png" data-lbwps-width="1600" data-lbwps-height="1593" data-lbwps-srcsmall="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Titian_Sv-Marek-1200x1195.png"><img decoding="async" width="1600" height="1593" src="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Titian_Sv-Marek.png" alt="Tizian: Sv. Marek (1. polovina 16. století) | Zdroj Wikimedia Commons" class="wp-image-2261" srcset="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Titian_Sv-Marek.png 1600w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Titian_Sv-Marek-1200x1195.png 1200w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Titian_Sv-Marek-150x150.png 150w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Titian_Sv-Marek-768x765.png 768w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Titian_Sv-Marek-1536x1529.png 1536w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Titian_Sv-Marek-250x250.png 250w" sizes="(max-width: 1600px) 100vw, 1600px" /></a><figcaption class="wp-element-caption">Tizian: Sv. Marek (1. polovina 16. století) | Zdroj <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Titian_-_St_Mark_-_WGA22771.jpg" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Wikimedia Commons</a></figcaption></figure>



<p class="wp-block-paragraph">Z&nbsp;menšího rozsahu Markova spisu můžeme logicky usoudit, že nemálo informací, uvedených v&nbsp;Matoušovi a/nebo Lukášovi, Evangelium podle Marka jednoduše neobsahuje. Což je také pravda. Stejně tak je ale pravdou, že naopak obsahuje unikátní části, které nenajdete v&nbsp;ostatních evangeliích. O&nbsp;tom si za chvíli řekneme více. Nyní je důležité vyslovit jinou myšlenku. Marek měl totiž – bez ohledu na rozsah svého spisu – při psaní evangelia trochu odlišný… nebo možná ne odlišný, ale řekněme <em>vyhraněnější záměr</em> než ostatní autoři. Napoví nám hned první verš, který zní: <strong><em>Počátek evangelia Ježíše Krista, [Syna Božího]</em></strong>. (<a href="https://www.bible.com/cs/bible/509/mrk.1.1" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Mk 1:1</a> /CSP/)</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Počátek</em></strong> je slovo, odkazující ke stvoření. Bible začíná slovy Genesis 1:1 – <strong><em>Na počátku stvořil Bůh nebesa a&nbsp;zemi</em></strong>. Slovo <strong><em>počátek</em></strong>, v&nbsp;moderní češtině příliš neužívané, si v&nbsp;tomto kontextu můžeme vyložit jako <em>start něčeho velkého</em>, <em>začátek důležité epochy</em>. Stejně, jako bylo stvoření světa počátkem všeho, je i <em>mise</em> Ježíše Krista počátkem křesťanství, které představuje – nebojím se říct – nejdůležitější událost novodobých dějin lidstva. Událost, která díky Bohu stále probíhá. Pro Marka je tedy klíčovým slovem Ježíš Kristus a&nbsp;jeho poselství. Můžete namítnout, že to je přece stejné i&nbsp;u&nbsp;ostatních evangelií. To ano. Ale další tři slova prvního verše Marka říkají <strong><em>evangelium Ježíše Krista</em></strong>. Nikoliv <em>evangelium o&nbsp;Ježíši Kristu</em>. Je to jeho, Ježíšovo evangelium. Zároveň je sice pravda, že v&nbsp;některých českých překladech, jako třeba v&nbsp;Bibli21 nebo v&nbsp;Katolickém liturgickém překladu ono <strong><em>o</em></strong><em> Ježíši Kristu</em> zaznívá, nicméně samotný text Marka nás ubezpečuje, že jeho záměrem bylo skutečně – a&nbsp;teď to řeknu úplně jednoduše – vyvýšit Ježíše a&nbsp;jeho učení nadevše. Třeba i&nbsp;nad popisy různých víceméně historických událostí, které obsahují další evangelia.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Ostatně jedním z&nbsp;důkazů jsou také hned následující verše 1. kapitoly Marka. Žádný Ježíšův rodokmen, následovaný popisem jeho narození, jako v&nbsp;Matoušovi; ani setkání Alžběty a&nbsp;Marie a&nbsp;narození Jana Křtitele, popsané v&nbsp;1. kapitole Evangelia podle Lukáše, kde se samotný Ježíš narodí o&nbsp;kapitolu později. Markovo evangelium začíná kázáním Jana Křtitele, abychom hned od 9. verše četli o&nbsp;pokřtění Ježíše tímto poněkud extravagantním prorokem, volajícím: <strong><em>Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky.</em></strong> Jinak řečeno, Marek nepovažuje za důležité svého čtenáře zdržovat líčením Ježíšova narození, patáliemi s&nbsp;Herodem, následným útěkem do Egypta a&nbsp;tak dále. Zajímá ho teprve až takříkajíc <em>aktivní Ježíšova služba</em>. Navíc, Marek je mistr zkratky. Zrovna třeba v&nbsp;případě líčení setkání Jana Křtitele s&nbsp;Ježíšem vynechává Janovo známé kázání, kde Křtitel, oblečený do velbloudích kožešin, na shromážděné lidi křičí: <strong><em>Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem?</em></strong> Marek zkrátka píše to, co považuje za nejdůležitější ve vztahu k&nbsp;Ježíši Kristu a&nbsp;jeho učení. Jeho cílem patrně bylo vytvoření hutného textu, který by na poměrně malé ploše postihl nejzásadnější Ježíšovy postoje, myšlenky, učení, zkrátka ježíšovskou podstatu křesťanské zvěsti.</p>



<hr class="wp-block-separator has-text-color has-background has-accent-background-color has-accent-color is-style-default"/>



<p class="wp-block-paragraph">Zmíněné vynechání kázání Jana Křtitele není jedinou částí, kterou v&nbsp;Evangeliu podle Marka nenajdete. Například epizodu, jež se nazývá Pokušení na poušti, tedy příběh Ježíše, o&nbsp;nějž se čtyřicet dní pokoušel ďábel na poušti, Marek zkracuje na pouhé dva verše. Jen pro srovnání: V&nbsp;Matoušově evangeliu je tato událost popsaná v&nbsp;11 verších, v&nbsp;nejdelším Evangeliu podle Lukáše pak zabírá 13 veršů. Marek, poté, co krátce popíše Ježíšův křest, jen suše konstatuje:</p>



<blockquote class="wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow">
<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>A&nbsp;hned ho Duch vypudil do pustiny. V&nbsp;té pustině byl čtyřicet dní pokoušen Satanem. Byl tam s&nbsp;dravou zvěří a&nbsp;andělé mu sloužili.</em></strong></p>
<cite><a href="https://www.bible.com/cs/bible/509/MRK.1.12-13.CSP" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Mk 1:12–13</a> (CSP)</cite></blockquote>



<p class="wp-block-paragraph"></p>



<p class="wp-block-paragraph">Nic víc, nic méně. Zřejmě to musí stačit, řekl si autor druhého evangelia. Anebo mu jeho erudovaná nápověda, apoštol Petr, jednoduše víc neprozradil.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Co mě osobně ale poněkud zaráží, je absence Ježíšova kázání na hoře či na rovině, podle toho, jestli ho čteme v&nbsp;Matoušově nebo Lukášově evangeliu, zkrátka takzvané <em>blahoslavenství</em>. O&nbsp;tom v&nbsp;Markovi není doslova ani čárka. Abych řekl pravdu, tuto „díru“ si dost dobře nedokážu vysvětlit a&nbsp;docela mě to mrzí. I&nbsp;když… vlastně ani nemusí –&nbsp;rád si to přečtu v&nbsp;Matoušovi a/nebo v&nbsp;Lukášovi. I&nbsp;tak ale považuji Ježíšovo blahoslavenství za důležitou součást křesťanské zvěsti, takže jakési podivné pochyby ve mě zůstávají. Nevadí, my teď půjdeme takzvaně „přes Tomáše“ k&nbsp;těm částem Marka, které naopak v&nbsp;jiných evangeliích nenajdete.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Onen Tomáš čili nevěřící nebo pochybující Tomáš, který váhal, jestli uznat vzkříšeného Ježíše tím, koho znal před jeho ukřižováním, tak i&nbsp;ten v&nbsp;Markově evangeliu schází. Ale zato zde téměř na úplném konci najdeme verše, patřící mezi ty, které jinde číst nemůžete. S&nbsp;nadsázkou dodávám, že je budou mít jistě v&nbsp;oblibě zejména letniční a&nbsp;charismatické církve. Evangelium podle Marka, poslední, 16. kapitola, verše 15 až 18:</p>



<blockquote class="wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow">
<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>A&nbsp;řekl jim: „Jděte do celého světa a&nbsp;vyhlašte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a&nbsp;bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen. Tato znamení budou doprovázet ty, kteří uvěří: V&nbsp;mém jménu budou vyhánět démony, budou mluvit [novými] jazyky, budou brát hady [do rukou] a&nbsp;vypijí-li něco smrtelného, nijak jim to neublíží. Na nemocné budou vzkládat ruce a&nbsp;budou se mít dobře.“</em></strong></p>
<cite><a href="https://www.bible.com/cs/bible/509/MRK.16.15-18.CSP" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Mk 16:15–18</a> (CSP)</cite></blockquote>



<p class="wp-block-paragraph"></p>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;Evangeliu podle Marka samozřejmě nechybí ani Ježíšova podobenství. Pouze zde ale najdete podobenství o&nbsp;zasetém semenu (Mk 4:26–28), jež tady vlastně představuje jakousi předmluvu k&nbsp;podobenství o&nbsp;hořčičném semenu, které už pak nechybí ani v&nbsp;Matoušovi a&nbsp;Lukášovi. Z&nbsp;dalších jedinečných podobenství se pak v&nbsp;Evangeliu podle Marka nachází také podobenství o&nbsp;pleveli mezi pšenicí (Mk 13:24–30). „Navíc“ je zde – v&nbsp;7. kapitole ve verších 31 až 37 – uzdravení hluchoněmého a&nbsp;o&nbsp;kapitolu dál ve verších 22 až 26 uzdravení slepého.&nbsp;</p>



<figure class="wp-block-image size-full"><a href="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Anonym_Evangelista-Marek.jpg" data-lbwps-width="1456" data-lbwps-height="2048" data-lbwps-srcsmall="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Anonym_Evangelista-Marek.jpg"><img decoding="async" width="1456" height="2048" src="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Anonym_Evangelista-Marek.jpg" alt="Anonymní brazilský malíř, škola Minas Gerais: Evangelista Marek (18. století) | Zdroj Wikimedia Commons" class="wp-image-2259" srcset="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Anonym_Evangelista-Marek.jpg 1456w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Anonym_Evangelista-Marek-1200x1688.jpg 1200w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Anonym_Evangelista-Marek-768x1080.jpg 768w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Anonym_Evangelista-Marek-1092x1536.jpg 1092w" sizes="(max-width: 1456px) 100vw, 1456px" /></a><figcaption class="wp-element-caption">Anonymní brazilský malíř, škola Minas Gerais: Evangelista Marek (18. století) | Zdroj <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Autor_desconhecido_-_S%C3%A3o_Marcos_Evangelista,_s%C3%A9c._XVIII.jpg" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Wikimedia Commons</a></figcaption></figure>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;epizodě tohoto podcastu s&nbsp;názvem <a href="https://biblismy.cz/slovo-nakratko-blaznovstvi-pro-krista/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Slovo nakrátko: Bláznovství pro Krista</a> jsem mluvil o&nbsp;tom, že Ježíše považovali za pomateného i&nbsp;v&nbsp;jeho vlastní rodině. O&nbsp;tomto úsudku příbuzných, plus navrch ještě i&nbsp;farizejů, si můžeme „exkluzivně“ přečíst ve 3. kapitole Marka, verše 20 až 22:</p>



<blockquote class="wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow">
<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Přišli do domu a&nbsp;opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst. Když to uslyšeli jeho příbuzní, vyšli, aby se ho zmocnili, neboť říkali: „Pomátl se.“ Učitelé Zákona, kteří sestoupili z&nbsp;Jeruzaléma, říkali: „Má Belzebula. V&nbsp;moci vládce démonů vyhání démony!“</em></strong></p>
<cite><a href="https://www.bible.com/cs/bible/509/MRK.3.20-22.CSP" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Mk 3:20–22</a> (CSP)</cite></blockquote>



<p class="wp-block-paragraph"></p>



<p class="wp-block-paragraph">No a&nbsp;na závěr povídání o&nbsp;odlišnostech Markova evangelia oproti Matoušovi a&nbsp;Lukášovi pak ještě dva unikátní verše, které se nachází na konci části, popisující Ježíšovo zatčení v&nbsp;zahradě Getsemane. 14. kapitola, verše 51 a&nbsp;52:</p>



<blockquote class="wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow">
<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Šel s&nbsp;ním nějaký mladík, který měl přes nahé tělo přehozený lněný šat, i&nbsp;zmocnili se ho. On tam však zanechal lněný šat a&nbsp;utekl [od nich] nahý.</em></strong></p>
<cite><a href="https://www.bible.com/cs/bible/509/MRK.14.51-52.CSP" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Mk 14:51–52</a> (CSP)</cite></blockquote>



<p class="wp-block-paragraph"></p>



<p class="wp-block-paragraph">Mladík, který se nachomýtl k&nbsp;Ježíšovu zatčení není podle mnoha biblistů nikdo jiný, než&nbsp;sám autor evangelia v&nbsp;epizodní roli. Ježíšova družina totiž podle všeho pobývala v&nbsp;domě Markovy matky, a&nbsp;onen lněný šat, o&nbsp;kterém Bible hovoří, má naznačovat jeho příslušnost k&nbsp;bohaté rodině. Obyčejní lidé totiž nosili vlněné svršky –&nbsp;alespoň to tvrdí poznámkový aparát k&nbsp;Českému studijnímu překladu Bible.</p>



<p class="wp-block-paragraph">No a&nbsp;jsme-li u&nbsp;přítomnosti Marka v&nbsp;naší Knize knih, pak si pojďme říct, kde se jeho jméno a&nbsp;jeho osoba dále nachází. Zůstaneme u&nbsp;zmíněného pobytu v&nbsp;domě jeho matky. O&nbsp;něm čteme ve 12. kapitole knihy Skutků. Poté, co dal Herodes zabít Jakuba a&nbsp;Boží anděl vysvobodil z&nbsp;vězení Petra, ten – jak se píše ve 12. verši – <strong><em>…přišel k&nbsp;domu Marie, matky Jana zvaného Marek, kde byli mnozí shromážděni a&nbsp;modlili se</em></strong>. Někteří vykladači Bible se také domnívají, že možná právě v&nbsp;tomto domě, v&nbsp;horní místnosti, Ježíš se svými učedníky jedl velikonočního beránka –&nbsp;jak to známe nejen z&nbsp;Marka, ale i&nbsp;z&nbsp;Evangelia podle Matouše či Lukáše.</p>



<p class="wp-block-paragraph">S&nbsp;Markem se setkáváme také v&nbsp;listu Koloským 4:10, kde je Marek označený za Barnabášova bratrance, nebo ve druhé epištole Timoteovi 4:11, jejíž autor apoštol Pavel zde píše: <strong><em>Marka vezmi a&nbsp;přiveď s&nbsp;sebou, neboť je mi užitečný k&nbsp;službě</em></strong>. A&nbsp;další apoštol, Petr, na závěr svého prvního listu uvádí: <strong><em>Pozdravuje vás spoluvyvolená v&nbsp;Babylonu a&nbsp;Marek, můj syn.</em></strong> (<a href="https://www.bible.com/cs/bible/509/1PE.5.13.CSP" target="_blank" rel="noreferrer noopener">1Pt 5:13</a> /CSP/) Že nevíte, kdo nebo co je ta <strong><em>spoluvyvolená v&nbsp;Babylonu</em></strong>? Spoluvyvolená je pojem pro místní církev a&nbsp;Babylón velmi pravděpodobně není Babylónem, nýbrž Římem. Lépe tento verš vyzní v&nbsp;podání parafrázovaného překladu Slovo na cestu, kde čteme:</p>



<blockquote class="wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow">
<p class="wp-block-paragraph"><strong><em>Váš bratrský sbor zde v&nbsp;Římě vás pozdravuje, stejně jako Marek, kterého považuji za svého syna.</em></strong></p>
<cite><a href="https://www.bible.com/cs/bible/162/1PE.5.13.SNC" target="_blank" rel="noreferrer noopener">1Pt 5:13</a> (SNC)</cite></blockquote>



<p class="wp-block-paragraph"></p>



<p class="wp-block-paragraph">Mimochodem, tento verš také dokazuje přátelství Marka s&nbsp;Petrem čili s&nbsp;jeho „zdrojem“ pro sepsání evangelia. Další zmínky o&nbsp;Markovi již v&nbsp;Bibli nenajdeme, nicméně nebiblické prameny uvádí, že po roce 50 n. l. odešel do Alexandrie a&nbsp;jakožto první alexandrijský patriarcha je považovaný za zakladatele křesťanství v&nbsp;Africe. Jak už jsem řekl, v&nbsp;60. letech prvního století pobýval v&nbsp;Římě ve společnosti apoštola Petra, který mu vyprávěl své vzpomínky na Ježíše, nebo se také uvádí, že to byla Petrova kázání pro římské křesťany. V&nbsp;Římě byl Marek bohužel v&nbsp;roce 68 umučený. Údajně byl vláčený na provaze uvázaném na krku, dokud nezemřel. Svého mentora Petra tedy o&nbsp;mnoho nepřežil.</p>



<figure class="wp-block-image size-full"><a href="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek.jpg" data-lbwps-width="1600" data-lbwps-height="1600" data-lbwps-srcsmall="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek.jpg"><img decoding="async" width="1600" height="1600" src="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek.jpg" alt="A. N. Mironov: Apoštol a evangelista Marek (2020) | Zdroj Wikimedia Commons" class="wp-image-2258" srcset="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek.jpg 1600w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek-1200x1200.jpg 1200w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek-150x150.jpg 150w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek-768x768.jpg 768w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek-1536x1536.jpg 1536w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/A-N-Mironov_Apostol-a-evangelista-Marek-250x250.jpg 250w" sizes="(max-width: 1600px) 100vw, 1600px" /></a><figcaption class="wp-element-caption">A. N. Mironov: Apoštol a&nbsp;evangelista Marek (2020) | Zdroj <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Evangelist_Mark._A._Mironov.jpg" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Wikimedia Commons</a></figcaption></figure>



<p class="wp-block-paragraph">Stále posloucháte epizodu podcastu <strong>Biblická jména a&nbsp;úsloví</strong> s&nbsp;názvem <strong>Marek. Ten, který opisoval od Petra</strong>. Jak to bylo s&nbsp;opisováním v&nbsp;případě evangelisty Marka, to už víme, docela dost jsem toho řekl také o&nbsp;jeho díle, Evangeliu podle Marka, nyní se proto můžeme přesunout k&nbsp;současným Markům.&nbsp;</p>



<p class="wp-block-paragraph">Na začátku tohoto dílu jsem uvedl, že křestní jméno Marek je v&nbsp;Česku běžné. Veřejně dostupné statistické údaje do roku 2016 prozrazují, že Marků u&nbsp;nás žilo o&nbsp;něco málo více než 63 tisíc, což je řadí na 45. místo mezi všemi – tedy i&nbsp;ženskými – křestními jmény. To jistě není žádná výhra. Nicméně podle údajů Českého statistického úřadu, které končí v&nbsp;roce 2019, se Markové mezi nově narozenými chlapci pohybovali kolem 15. až 20. místa oblíbenosti, což už zní mnohem lépe.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podle první celkové statistiky do roku 2016 vykazovali Markové věkový průměr 28 let, přičemž nejvíce měli toto jméno rádi rodiče malých chlapečků mezi roky 1973 až 76, kdy se u&nbsp;nás narodilo průměrně kolem 2 300 Marků za rok. To by ale zároveň jaksi neodpovídalo zmíněnému věkovému průměru, že ano? Nevadí, protože další větší vrchol zájmu o&nbsp;Marka byl v&nbsp;celé dekádě mezi lety 1986 až 1996 a&nbsp;graf pak vyčnívá ještě i&nbsp;po roce 2000, v&nbsp;letech 2007–2010. Je zajímavé, že na opačném konci grafu, až do roku 1963, zjišťujeme skoro mizivý zájem o&nbsp;toto jméno, aby ale poté během deseti let jeho obliba raketově vzrostla taktéž téměř desetinásobně.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Marek je v&nbsp;Česku kromě křestního jména také poměrně frekventovaným příjmením. Data do roku 2016 uvádí 10 848 mužů či chlapců s&nbsp;věkovým průměrem 43 let. Co do celkového pořadí jsou na tom ale nositelé tohoto příjmení lépe než Markové křestním jménem, jelikož celkově jsou na 25. místě. No a&nbsp;abychom to měli kompletní, pak si můžete být jistí, že u&nbsp;nás žijí také muži celým jménem Marek Marek. Ti se aspoň nikdy nespletou při vyplňování formulářů se samostatnými kolonkami pro jméno a&nbsp;příjmení :-)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Vrátím-li se ještě ke křestnímu jménu Marek, pak to je latinského původu a&nbsp;je odvozené ze jména Martius, čili „zasvěcený bohu války“, Martovi. Stejný původ mají mimochodem také jména Martin a&nbsp;Marcel. A&nbsp;informace určená k&nbsp;zápisu do vašich kalendářů –&nbsp;Markové mají svátek 25. dubna.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Na závěr jen malá zajímavost –&nbsp;křestní jméno Marek má také svou ženskou variantu – Marka. Jde však o&nbsp;velmi vzácné jméno, protože k&nbsp;roku 2016 se jím u&nbsp;nás honosilo pouze 7 žen, poslední Marka v&nbsp;Česku se narodila v&nbsp;roce 1979. (Tedy podle dostupných dat, končících v&nbsp;roce 2016.)</p>



<hr class="wp-block-separator has-text-color has-background has-accent-background-color has-accent-color is-style-default"/>



<p class="wp-block-paragraph">I&nbsp;přes to, že tento díl podcastu <strong>Biblická jména a&nbsp;úsloví</strong> nepatří mezi nejdelší, mám pocit, že toho v&nbsp;něm bylo řečeno docela dost. Pojďme si to tedy ještě před závěrečnou znělkou stručně shrnout. Ocení to zejména ti posluchači, kteří si stihli v&nbsp;průběhu mého povídání na chvíli zdřímnout :-)&nbsp;</p>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;části o&nbsp;evangelistu Markovi čili o&nbsp;autorovi Evangelia podle Marka, nejprve zaznělo, že Marek – protože nepatřil k&nbsp;Ježíšovým učedníkům – svůj spis koncipoval na základě vzpomínek apoštola Petra, s&nbsp;nímž Marek, jak jsme se dozvěděli později, před svou i&nbsp;jeho mučednickou smrtí pobýval v&nbsp;Římě, v&nbsp;místní křesťanské církvi. Zjistili jsme, že Markovo evangelium je ze všech čtyř <em>dobrých zpráv</em> v&nbsp;Novém zákoně nejkratší a&nbsp;bylo sepsáno jako první z&nbsp;nich. Kvůli tomu, nebo možná spíše díky tomu, od Marka později opisovali další evangelisté –&nbsp;Matouš a&nbsp;Lukáš, jejichž spisy jsou z&nbsp;více než 40 procent s&nbsp;Markem obsahově shodné.&nbsp;</p>



<p class="wp-block-paragraph">Teď mě tak napadá… Marek opisoval od Petra a&nbsp;od Marka pak Matouš s&nbsp;Lukášem. Neměl by tedy být jako autor všech tří synoptických evangelií uváděný spíše Petr? Když máme v&nbsp;Bibli dva Petrovy listy, proč bychom nemohli mít tři Petrova evangelia? No dobře, dost legrace. V&nbsp;další části se mi vás pomocí krátkých ukázek snad podařilo přesvědčit, že Markovo evangelium je i&nbsp;přes svou „krátkost“ jedinečné a&nbsp;rozhodně byste ho neměli přehlížet nebo jakkoliv upozaďovat. No a&nbsp;pak jsme se dostali k&nbsp;novodobým Markům u&nbsp;nás, a&nbsp;to už je pro tentokrát opravdu všechno.&nbsp;</p>



<p class="wp-block-paragraph">Díky, že tento podcast posloucháte!</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Mějte se moc pěkně, buďte požehnaní, a&nbsp;buďte s&nbsp;Bohem!</strong></p>



<figure class="wp-block-image size-full"><a href="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Kniha-hodin-Anny-Bretanske.jpg" data-lbwps-width="1349" data-lbwps-height="2047" data-lbwps-srcsmall="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Kniha-hodin-Anny-Bretanske.jpg"><img decoding="async" width="1349" height="2047" src="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Kniha-hodin-Anny-Bretanske.jpg" alt="Miniatura z Velké knihy hodin Anny Bretaňské: Evangelista Marek (1502–1508) | Zdroj Wikimedia Commons" class="wp-image-2260" srcset="https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Kniha-hodin-Anny-Bretanske.jpg 1349w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Kniha-hodin-Anny-Bretanske-1200x1821.jpg 1200w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Kniha-hodin-Anny-Bretanske-768x1165.jpg 768w, https://biblismy.cz/domains/biblismy.cz/wp-content/uploads/2023/03/Kniha-hodin-Anny-Bretanske-1012x1536.jpg 1012w" sizes="(max-width: 1349px) 100vw, 1349px" /></a><figcaption class="wp-element-caption">Miniatura z&nbsp;Velké knihy hodin Anny Bretaňské: Evangelista Marek (1502–1508) | Zdroj <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Grandes_Heures_Anne_de_Bretagne_Saint_Marc.jpg" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Wikimedia Commons</a></figcaption></figure>
<p>Článek <a href="https://biblismy.cz/marek_txt/">Marek. Ten, který opisoval od Petra</a> se nejdříve objevil na <a href="https://biblismy.cz">Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
