Ženy známé i bezejmenné (a taky známé)

Ve svém autorském úvodu, vtipně nazvaném Předmluva pro ženy i ostatní lidi, Jan Fingerland mimo jiné píše:

Ženy tvoří polovinu lidstva, avšak v bibli představují ženské postavy jasnou menšinu. Přitom mnohým z nich bibličtí vypravěči přisuzují výraznou úlohu a i mnohé vedlejší postavy jsou zajímavějšími aktéry než jejich mužští protihráči, navíc jde často o plnokrevné literární charaktery. Taková je alespoň moje čtenářská zkušenost, kterou bych rád ve vší skromnosti předal čtenářům své knihy. 

Zdroj: Jan Fingerland – Hebrejky

Čtenářům knihy Hebrejky, tedy nám, autor předkládá svůj pohled na 21 biblických žen, z nichž – jak sám v předmluvě přiznává – ne všechny jsou židovské národnosti. Což ale, myslím, zajímavosti knihy nijak neubírá. Fingerland začíná stylově pramáti Evou a končí bohorodičkou Pannou Marií. Mezi nimi pak nacházíme jak známá jména, jako je Dalila, Jezábel, Salome, Ester či Máří Magdalena, tak i příběhy žen, jejichž jména autoři biblických knih neuvádějí. Namátkou zmíním třeba Noemovu a Lotovu ženu, nebo známou Putifarku, manželku egyptského velitele faraonovy stráže, Putifara.

Je-li něco, co byste od této knihy neměli čekat, pak jsou to náboženská dogmata. Tedy přesněji – autor knihy Hebrejky sice nezapomíná v každé kapitole, u příběhu každé ženy, na popis obecného vnímání té které hrdinky, nicméně gros vyprávění tvoří jeho vlastní pohled. Sám k tomu v předmluvě píše:

Není to dílo vědecké ani věroučné. Mnohem spíš jde o pokus číst biblické příběhy prizmatem kulturní historie, literární teorie, antropologie, psychologie nebo politologie. Zároveň odráží mé zjištění, jak dojímavé a zajímavé jsou některé biblické postavy a osudy i po tisíciletích.

Zdroj: Jan Fingerland – Hebrejky

Jan Fingerland, hlavní profesí komentátor Českého rozhlasu Plus, studoval politologii, filozofii a židovská studia a mimo jiné se zabývá kulturou, náboženstvím a politikou Blízkého východu. Jeho kniha Hebrejky není v podstatě ani za mák duchovní (aniž by ovšem autor spiritualitu jakkoliv popíral či bagatelizoval), o to více pak hloubavé, řekněme až analytické čtení. Jan Fingerland čerpá z mnoha pramenů, kterými dokresluje obrazy, mnohdy jen načrtnuté v samotné Bibli. Obrací se ke zdrojovému hebrejskému a řeckému textu Bible, nezřídka sahá k rabínským výkladům, nebojí se ale ani muslimské či jiné orientální tradice. Netvrdí „tak to bylo“. S příběhy biblických žen si tak trochu hraje, byť tedy pokaždé má svá tvrzení pečlivě argumentovaná a jak se říká na akademické půdě – ozdrojovaná. Mnohdy nalézá nečekané souvislosti – například v příběhu Salome, nesoucí Herodovi na podnosu hlavu Jana Křtitele, si všímá i takového exaktního detailu, že mužská hlava váží průměrně pět kilogramů.

Autor se dívá také na inspiraci příběhy biblických žen v umění, zejména pak ve filmu a výtvarném umění. Například v příběhu jedné z bezejmenných žen, královny ze Sáby, líčí filmovou historii, která začala erotickým ztvárněním v němém filmu z roku 1921, v němž měla hlavní protagonistka tak průhledné šaty, že se tento americký film mohl promítat jen v Evropě. Posléze si v roce 1957 královnu ze Sáby zahrála italská hvězda-sexsymbol Gina Lollobrigida a následně pak v americkém TV filmu Šalomoun a princezna ze Sáby jedna z padesáti nejkrásnějších lidí na světě podle časopisu People, Halle Berry. Ne, tak prvoplánové to rozhodně není. Jan Fingerland na příkladech filmového a výtvarného zpracování klade otevřené otázky: Má být královna ze Sáby hlavně vznešená, nebo spíš svůdná? Byla Šalomounova návštěvnice bílá, snědá nebo černá?

Kniha je také doplněná reprodukcemi výtvarných děl významných malířů a grafiků. Mimochodem, pár shodných najdete také u textových verzí podcastů Biblická jména a úsloví :-)

Abyste si ale snad nemysleli, že v knize Hebrejky jde o všechno jiné, než křesťanství, musím zdůraznit, že tak tomu skutečně není. Zrovna třeba v poslední kapitole o Panně Marii se Jan Fingerland více než u jiných biblických žen zamýšlí nad úlohou bohorodičky v náboženství, počínaje sepsáním evangelií, přes celou historii křesťanství napříč různými kulturami i náboženstvími a nezapomíná zmínit ani rozpačitý vztah protestantů k Panně Marii. Cituje zde izraelského historika Davida Flussera, který Marii chápe jako nejpřirozenější pojítko mezi Židy a křesťany, aby zároveň poznamenal, že on sám jako Žid má k Marii mnohem uvolněnější vztah než jeho protestantští přátelé.

Pěkná velká tlustá kniha

Mám-li mluvit sám za sebe, pak mně osobně „analytické vypravěčství“ Jana Fingerlanda velmi sedí. Ostatně už jsem jej na tomto webu doporučoval jako autora a interpreta podcastu Předvařená bible. Stejně jako jsem v případě onoho podcastu napsal, že tento autor podává biblická témata až bych řekl suchým, možná i trochu vědeckým jazykem, avšak zároveň nejde o žádnou akademickou nudu, v podstatě to stejné mohu říci i o knize Hebrejky. Ale ne, to bych byl tentokrát příliš suchý já sám. Hebrejky jsem si přál od Ježíška, dostal jsem je, oslovily mě, chytily a nepustily. Je to – jakožto opak nezáživného – velmi záživné čtení. A navíc jde o pěknou velkou a docela tlustou knihu. Takové knihy já mám rád… 

Sice, mám-li být úplně upřímný, moje přecitlivělé oko není zcela srozuměné s grafikou přebalu a ani typografie (naštěstí s výjimkou sazebního fontu) není můj šálek kávy, ovšem jak se říká, není grafik ten, který by se zavděčil lidem všem, a navíc – na samotném obsahu to nic nemění.

Knihu Hebrejky s podtitulem Biblické matky, démonky, královny i milenky od Jana Fingerlanda, vám mohu doporučit.

Kniha Hebrejky | Biblické matky, démonky, královny i milenky

Rozměry: 16,2 × 23 cm
Počet stran: 312
Vazba: brožovaná
Autor: Jan Fingerland
Jazykové korektury: Jaroslav Šajtar
Obálka, grafická úprava a obrazová redakce: Helena H. Zahrádecká
Vydal: Nakladatelství Pražské příběhy s.r.o.
Vydání: 2022, vydání první
ISBN: 978-80-908735-0-6

Cena (4/2023): 316 Kč

Článek Hebrejky. Kniha o biblických ženách, jak je možná neznáte se nejdříve objevil na Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví.

Nejsem tak sebestředný, abych poslouchal vlastní podcasty. Tedy pominu-li, že je mám tak jako tak naposlouchané při stříhání a editaci jednotlivých epizod. Než se k vám jeden natočený, obvykle půl- až třičtvrtě hodinový díl dostane, strávím nad ním dobře tři až čtyři hodiny práce se sluchátky na uších. Takže znovu se už opravdu nemusím poslouchat :-) A když potřebuji osvěžit nějakou myšlenku, sáhnu po textové verzi. Pod čarou: Už jsem o tom psal – textové verze mají minimálně jednu nezanedbatelnou výhodu – lze v nich jednoduše a rychle vyhledávat.

Mnohem více tedy poslouchám ony „konkurenční“ podcasty, ale také třeba kázání, přednášky s biblickou tématikou a další audionahrávky. Chci a potřebuji znát výklad Bible a jiné křesťanské „problematiky“ od ostatních lidí. Zvlášť, když jsou to obvykle osoby povolanější, erudovanější a zkušenější. No a proč – když se mi něco líbí – si to nechávat pro sebe, jen proto, abych náhodou neodváděl pozornost od svého podcastu? Dobře, možná to opravdu není logické, ale já vám zkrátka rád doporučím to, co považuji za dobré. A za dobrý považuji také podcast Předvařená bible.

Řekli na sebe 

Nejprve fakta. Na webu podcastu Předvařená bible – Predvarenabible.online – najdete mimo jiné tento text:

Předvařená bible je podcast JCC Prague, kulturně komunitního židovského centra, které chce nabídnout všem dostupný a inspirativní program a prostor pro poznávání a interpretaci bohatství a rozmanitosti židovství prostřednictvím současné kultury, umění a vzdělávání.

O samotném podcastu Předvařená bible se pak zde píše:

Podcast o tom, jak je možné číst bibli pro intelektuální potěšení… … …Pokusíme se vám přiblížit nejdůležitější náměty první části hebrejské bible/Starého zákona, tedy knihy Genesis. Některé náměty jsou známé a jsou součástí všeobecného kulturního přehledu dnešního člověka, jiné motivy jsou potlačené, ale stále zůstávají v podvědomí národů, které byly po staletí ovlivňovány biblickou kulturou.

A konečně o autorovi samotného podcastu Předvařená bible, který JCC produkuje, se pak dozvíte toto:

Jan Fingerland je novinář a publicista. Vystudoval politologii, filosofii a náboženská studia v Praze, Yorku, Stockholmu a Jeruzalémě. V současné době pracuje jako komentátor Českého rozhlasu. Kromě běžné novinářské práce dlouhodobě publikuje články o kulturně-historických a náboženských tématech. Velká část jeho textů se věnuje biblické dějepravě, alternativního čtení biblických textů, židovských dějin a intelektuálních dějin Evropy i Blízkého východu. Vyučuje také na CET Academic Programs v Praze. Je autorem již 11 dílů j-castu, podcastu o současných židovských a izraelských tématech, který je jedním z vlajkových projektů JCC Prague.

Myslím, že moje věta, kterou jsem napsal o něco výše – „…zvlášť, když jsou to obvykle osoby povolanější, erudovanější a zkušenější“ – se tímto naplnila dostatečně. Co říkáte? :-)

Nicméně pojďme (už konečně :-)) k samotnému podcastu Předvařená bible. Zajímavý nebo řekněme neotřelý název by mohl skrývat také nevšední obsah. Předně: zapomeňte na „náboženštinu“. Jan Fingerland podává biblická témata až bych řekl suchým, možná i trochu vědeckým jazykem. Svoje tvrzení má velmi často podložená odbornou literaturou, čili ozdrojovaná. Možná nejlepší charakteristika je v autorově curriculum vitae výše – jde o jakési alternativní čtení biblických textů.

Ovšem pozor! Nejde o žádnou akademickou nudu. Povídání má spád, autor se nebojí vtipu, často padají velmi přiléhavá přirovnání, a… je to krátké :-) Jednotlivé epizody, kterých je v době vydání tohoto článku zatím devět, a všechny se točí kolem stvoření světa, trvají zhruba 12–15 minut.

Mimochodem, v souvislosti s mým (zatím) posledním dílem podcastu Biblická jména a úsloví s názvem Budiž světlo! Aneb jak Bůh vynalezl fotografii, vám doporučuji poslechnout si (také) epizodu Předvařené bible Jak se nám rozsvítilo. Když oba díly obou podcastů porovnáte, myslím, že přesně pochopíte, proč vám rád doporučuji i „konkurenční“ podcasty. 

Kde najdete podcast Předvařená bible

Web podcastu Předvařená bible

Podcastové platformy
Spotify
Apple podcasty
Google podcasty

Článek „Konkurenční“ podcasty a Předvařená bible se nejdříve objevil na Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví.