Petr Lindner | 5. 4. 2023

Peníze vládnou světem… Toto úsloví byste v Bibli, díky Bohu, (sic!) hledali marně, nicméně je velmi smutná pravda, že se tak děje. My lidé neumíme odolat vábení moci mamonu, takže neustále všechno přepočítáváme na peníze. Jak často říkám – nechci házet všechny lidi do jednoho pytle – čest výjimkám. I tak se ale vnucuje otázka: Lze vůbec penězi vyčíslit lidský život? A je možné v nějaké měně ocenit život Mesiáše?

U dalšího dílu podcastu Biblická jména a úsloví vás vítá, a příjemný poslech přeje, Petr Lindner.

Proč jsem se ptal na peněžní vyjádření ceny života Ježíše Krista, asi nemusím v tomto podcastu říkat. Za třicet stříbrných ho Jidáš Iškariotský prodal židovským velekněžím. Tedy prodal – v Bibli se píše vydal, zkrátka prozradil jim místo, kde se Ježíš nachází. Ve 14. až 16. verši 26. kapitoly Evangelia podle Matouše se píše:

Jeden z Dvanácti – jmenoval se Jidáš Iškariotský – tehdy odešel k vrchním kněžím. „Co mi dáte, když vám ho zradím?“ zeptal se. Odpočítali mu třicet stříbrných. Od té chvíle pak hledal příležitost, aby jim ho vydal.

Mt 26:14–16 (B21)

Jidáš byl jedním z „dvanácti“, tedy jedním z prvních a nejbližších Ježíšových učedníků a přesto ho zradil. Proč to udělal, se v Bibli nedozvídáme, jedno je ale přece jen na stránkách Knihy knih psáno – a to v Lukášově evangeliu – kde ve 3. verši 22. kapitoly můžeme číst: Tehdy vstoupil satan do Jidáše zvaného Iškariotský, který patřil ke Dvanácti. (L 22:3/B21/)

V tuto chvíli se nechci zamýšlet nad tím, jestli snad lze kvůli tomu Jidáše omluvit a stejně tak nechci spekulovat o tom, že Ježíše dost možná nebylo vůbec nutné vydat, protože – alespoň podle toho, co čteme v Bibli – se nijak zvlášť neskrýval. Ozbrojenci, kteří ho přišli zatknout, jej, podle mého názoru, stejně dobře mohli najít i bez Jidášova vydání, které proběhlo vzápětí po zoufalém Ježíšově volání k Bohu Otci na Olivové hoře – jak jsem o tom mluvil v minulém dílu tohoto podcastu s názvem Buď vůle tvá… Co bylo dál, přečtu z 26. kapitoly Matouše, verše 45–50:

Potom se vrátil k učedníkům a řekl jim: „Ještě pořád spíte a odpočíváte? Pohleďte, přišla chvíle, kdy je Syn člověka vydáván do rukou hříšníků. Vstávejte, pojďme! Můj zrádce už je blízko.“ 

Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jidáš, jeden z Dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, poslaný od vrchních kněží a starších lidu. Jeho zrádce si s nimi domluvil znamení: „Je to ten, kterého políbím. Toho se chopte.“ Ihned přistoupil k Ježíši a políbil ho se slovy: „Buď zdráv, Rabbi!“ 

Ježíš mu řekl: „Příteli, tak proto jsi přišel?“ Vtom Ježíše obstoupili, vrhli se na něj a zajali ho.

Mt 26:45–50 (B21)

Zvláštní způsob, jak ukázat na oběť, co myslíte? Úsloví polibek smrti každopádně vzniklo právě v tomto příběhu. Zvláštní je, že Ježíš, přestože o Jidášově zradě věděl předem, oslovuje ho příteli a dodává tak proto jsi přišel? Nedivím se tomu, že člověk a Bůh v jedné osobě oslovuje svého zrádce slovem příteli. Trochu mě ale zaráží otázka tak proto jsi přišel? Myslel to snad Ježíš ironicky? Nebo nevěděl, jakým způsobem ho Jidáš zradí? Nevím, a možná to ani není v tomto příběhu podstatné.

Co je, alespoň z mého pohledu mnohem zajímavější… nebo spíše důležitější, je následné Jidášovo pokání. Přečtu prvních deset veršů 27. kapitoly Evangelia podle Matouše:

Třicet stříbrných
Ráno se všichni vrchní kněží a starší lidu usnesli, že Ježíš musí zemřít. Spoutali ho, odvedli a vydali ho římskému prokurátoru Pilátovi. 

Když jeho zrádce Jidáš uviděl, že Ježíš byl odsouzen, vyčítal si to a vrátil těch třicet stříbrných vrchním kněžím a starším. „Zhřešil jsem!“ zvolal. „Zradil jsem nevinnou krev!“ 

„Co je nám do toho?“ odpověděli. „To je tvoje věc!“ 

On pak ty peníze zahodil v chrámě, vyběhl ven a šel se oběsit. 

Vrchní kněží mince posbírali, ale potom si řekli: „Nemůžeme je dát do pokladny, jsou to přece krvavé peníze.“ Dohodli se tedy, že za ně koupí Hrnčířské pole, aby sloužilo k pohřbívání cizinců. Proto se mu až dodnes říká Krvavé pole. Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše: 

„Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného, na kterou ho ocenili synové Izraele, a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Hospodin.“

Mt 27:1–10 (B21)

Mimochodem, biblisté vedou spory o tom, jestli se Matouš spletl, když napsal, že se naplnilo Jeremiášovo proroctví. Pokud jste totiž poslouchali předminulý díl tohoto podcastu s názvem Slovo nakrátko: Zlomit nad někým hůl, pak zde se dozvídáte, že o třiceti stříbrných nepíše prorok Jeremiáš, nýbrž prorok Zachariáš. Mým cílem ale není tento spor rozsoudit, takže se vraťme k Jidášovi.

Ať mu jeho zradu vnukl ďábel nebo k tomu měl jakýkoliv jiný důvod, Jidáš zakrátko lituje a nevidí jiné východisko než vlastní smrt vlastní rukou. V jednom článku na blogu Fler jsem četl:

Oba o Velikonocích umírají, oba o své vůli. Jidášova smrt je sebevraždou, zoufalým pokusem jak se zbavit viny. Útěkem před výčitkami svědomí. Ze samoty. „Odplatou za hřích je smrt“, může nás napadnout a u Jidáše to platí doslova. Ježíšova smrt je obětí, odvážným pokusem zbavit viny druhé. Výkupným, které od smrti zachraňuje. Tajemství těchto počtů spásy nelze vyložit, ale lze ho prožívat a okoušet v odpuštění. 

Timea: Velký pátek – kázání o ceně člověka, vině a odpuštění

S tím nelze než souhlasit. Ale vraťme se ještě na chvíli k „našim“ třiceti stříbrným. O nich je v Bibli první zmínka už v knize Exodus, kde se ve 21. kapitole píše – 32. verš: Jestliže býk potrká otroka nebo děvečku, dá majitel jejich pánu 30 šekelů stříbra a býk bude ukamenován.“ (Ex 21:32 /B21/) Třicet šekelů stříbra by mělo být totéž, co třicet stříbrných, a poznámkové aparáty k různým překladům Bible píší, že jde o 300 až 350 gramů stříbra. Podle současné ceny stříbra by to měla být hodnota kolem 5 000 korun českých. To není nijak závratná suma. Nicméně stejně tak se v poznámkách píše, že v té době – čili v době knihy Exodus – šlo o zhruba 2,5roční mzdu dělníka. Ale zároveň je zde dodáno, že v případě Zachariášova nebo chcete-li Jeremiášova proroctví, je třeba třicet stříbrných považovat za směšnou částku. Myslím, že totéž platí i pro Jidášovy stříbrňáky.

Byl tedy Ježíš Kristus oceněný na hodnotu otroka nebo děvečky? Nebo byla takto ohodnocená Jidášova zrada, nikoliv cena Ježíše? Myslím, že je to, lidově řečeno, „prašť jako uhoď“. Zásadní je otázka, zdali vůbec lze nějak, a to ani nechci říct smysluplně, stanovit cenu lidského života? A je možné vypsat šek za Boha? O tom druhém nechci ani přemýšlet. Nicméně s cenou lidského života se můžeme setkat. Soudy a pojišťovny někdy musí určovat cifry odškodnění za zabití. Když budete chvíli googlovat, zjistíte, v jakých částkách se pohybují. Já jsem si však jistý, že žádná cena nemůže být dost vysoká, nemluvě o tom, že jakýkoliv finanční obnos lidský život nenahradí a už vůbec ne vrátí. Jakkoliv to může znít jako klišé, cena lidského života je nevyčíslitelná. 

Třicet stříbrných tak zůstává synonymem pro zradu. Pro mrzkou, hloupou zradu, u níž člověk, který tak činí, možná ani pořádně neví, proč to dělá. O to, jestli je třicet šekelů stříbra málo nebo mnoho peněz, zde v podstatě nejde. Ve zmíněném článku, ze kterého jsem před chvílí citoval, můžete číst ještě toto: 

Přestože pro nás Jidáš možná i nadále zůstává zrádcem, kolaborantem, odpadlíkem – je to právě on, kdo si snad jako jediný v celém velikonočním dění uvědomuje osobní vinu: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ zní jeho kající vyznání. Nevědomky tak svým pokáním jako první  proměňuje slovo soudu: „Krev jeho na nás a na naše děti“,  ve slovo milosti, ve formuli spásy: krví jeho jsme zachráněni. Nevědomky tak jako první okouší spásu, kterou Kristus svou smrtí přinesl! Klíčem proměny trestu v milost je postoj kajícníka: vyznání viny a upřímná lítost.

Timea: Velký pátek – kázání o ceně člověka, vině a odpuštění

A tak bych přál i nám všem, abychom si uvědomili a neustále – nejen v době Velikonoc – si připomínali, že poselství Ježíšova kříže lze shrnout do jediného slova – odpuštění.

Mějte se moc pěkně, buďte požehnaní, a buďte s Bohem!

Článek Slovo nakrátko: Třicet stříbrných, polibek smrti a odpuštění na kříži se nejdříve objevil na Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví.

Židovští kněží nabídli Jidášovi za vydání Ježíše třicet stříbrných. To je částka, kterou kniha Exodus určuje jako náhradu za otroka či děvečku, kterou potrkal býk. V dnešní době byste si za třicet stříbrňáků mohli koupit… ale to si už poslechněte v následujícím dílu tohoto podcastu.

Od mikrofonu vás vítá, a příjemný poslech přeje, Petr Lindner.

Pokud přece jenom z jakéhokoliv důvodu nechcete nebo nemůžete poslouchat moje vyprávění, je zde ještě druhá volba – přečtěte si textovou verzi tohoto dílu podcastu.

Článek Slovo nakrátko: Třicet stříbrných, polibek smrti a odpuštění na kříži se nejdříve objevil na Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví.