Pojďme se proto na význam a původ tohoto nikoliv loga rybářů, ale ryze křesťanského symbolu, podívat podrobněji. Výjimečně nyní nebude mým nevyčerpatelným zdrojem pouze Bible, nýbrž budu také opisovat ze „světské“ Wikipedie. Ale to jaksi není nic proti ničemu.

Trocha řečtiny 

Přeskočím teorie o používání tohoto symbolu v předkřesťanské době, a vrhnu se rovnou do počátků křesťanství. Jak jistě víte, první křesťané, kteří začali budovat Kristovu církev po jeho ukřižování a nanebevzetí, to neměli vůbec jednoduché. Byli pronásledovaní jak ze strany římské (nad)vlády, tak jim ztrpčovali život judaisté čili Židé, vyznávající zákon a proroky a odmítající Ježíše Krista. Šíření evangelia tak bylo spíše častěji nežli výjimečně jakousi konspirativní činností – první křesťané byli nuceni svoji víru tajit, potažmo pak kvůli pronásledování skrývat sami sebe.

V době, kdy jediný komunikační prostředek představovala lidská řeč a ručně psané písmo, tedy došlo na značku, jíž se označovala místa tajných setkání. Ještě to nebyla rybička v podobě, v jaké ji známe dnes, ale rybou – řecky ichthys – to tak jako tak začalo. První křesťané používali kryptogram, složený z písmen řeckého slova ΙΧΘΥΣ.

Nyní budu opisovat z Wikipedie doslova: Onen kryptogram znamená Ježíš Kristus, Boží syn, Spasitel. V originále Ἰησοῦς Χριστός, Θεοῦ Υἱός, Σωτήρ, Iésús Christos Theú Huiós, Sótér.

– Ióta (i) je první písmeno Iésús, řecky Ježíš.

– Chí (ch) je první písmeno z Christós , řecky „Kristus“ a také „pomazaný“.

– Théta (th) je první písmeno z Theú tj. Θεοῦ, to znamená „Boží“, genitiv od Θεóς, Theós – „Bůh“.

– Ypsilon (u) je první písmeno z huiós tj. Υἱός, řecky „syn“.

– Sigma (s) je první písmeno z sótér tj. Σωτήρ, řecky „Spasitel“.

Postupně se místo řeckého kryptogramu začala používat stylizovaná ryba, k čemuž se údajně váže starověký příběh, který popisuje technologii konspirace pomocí symbolu ryby: Když křesťan potkal na cestě cizince, křesťan někdy nakreslil do hlíny jeden oblouk jednoduchého obrysu ryby. Pokud cizinec nakreslil druhý oblouk, oba věřící věděli, že jsou v dobré společnosti. (Zdroj)

Proč zrovna ryba?

Odpověď na tuto otázku má dvě polohy. Jednak byla ryba méně nápadná nežli symbol kříže, který příliš zřetelně ukazoval na Ježíše Krista. Pak tu máme samotnou Bibli, kde se to – tedy v Novém zákoně – rybami, potažmo pak rybáři jen hemží. Jen mezi apoštoly byli rybáři nejpočetnější profesní skupinou. Chcete jména? Byl to Petr, Ondřej, Jan, Jakub Zebedeův a pravděpodobně také Filip.

Ryby byly ve své době běžnou součástí jídelníčku – jinak tedy běžnou součástí života tehdejších lidí –, takže se s nimi setkáme také v příbězích Nového zákona. Všechno začíná tím, jak Ježíš „najímá“ svoje první čtyři učedníky a říká jim Udělám z vás rybáře lidí!

Jednou se procházel podél Galilejského jezera a uviděl dva bratry, jak házejí síť do vody. Byli to rybáři Šimon (později zvaný Petr) a jeho bratr Ondřej. Řekl jim: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!“ Oni hned opustili sítě a šli za ním. 

Poodešel dál a uviděl jiné dva bratry – Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana – jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. Zavolal je a oni hned opustili loď i svého otce a šli za ním.

Mt 4:18–22

Každý, kdo aspoň jednou otevřel Nový zákon, musí znát příběh o pěti chlebech a dvou rybách, které Ježíš „rozmnožil“ tak, že jimi nasytil zástupy lidí. Píše se zde doslova v počtu asi pěti tisíc mužů, což vzhledem k tomu, že v té době se nezapočítávaly ženy a děti, musel být minimálně dvojnásobek lidí. Tento příběh najdete ve třech evangeliích – v Matoušově (Mt 14:13–21), Lukášově (L 9:10–17) i Janově evangeliu (J 6:1–13).

Ostatně o kousek dál, taktéž v Matoušově a pro změnu také v Markově evangeliu, čteme, jak Ježíš opět na břehu Galilejského jezera nasytil čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí tentokrát sedmi chleby a pár rybkami (Mt 15:29–39, M 8:1–9).

Zvláštním způsobem je symbolika ryby použitá v 17. kapitole Matoušova evangelia, kdy v Kafarnaum k apoštolu Petrovi přichází celníci, aby se ho zeptali, zdali jejich učitel platí daně:

Jakmile přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí chrámové daně. „Váš učitel neplatí daně?“ ptali se.

„Ale ano,“ odpověděl Petr.
Když pak přišel domů, Ježíš ho předešel otázkou: „Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové daně a poplatky? Od vlastních synů, anebo od cizích?“

„Od cizích,“ odpověděl Petr.
„Synové jsou tedy svobodní!“ řekl mu Ježíš. „Ale abychom je neurazili, jdi k jezeru a nahoď udici. V ústech první chycené ryby najdeš peníz. Ten vezmi a dej jim ho za mě i za sebe.“

Mt 17:24–27

Petr byl v této situaci – ostatně nikoliv poprvé – tak trochu zbytečně aktivní, a aniž by svoji odpověď konzultoval s Ježíšem, odpoví výběrčím daní možná také s trochou strachu z možného postihu jeho učitele, kladně. Nicméně Ježíš mu vlídně – a jak je u něj zvykem, s pomocí podobenství vysvětlí –, že on sám je královského původu, a tudíž daně platit nemusí. Aby však na sebe zbytečně neupozorňoval, posílá Petra pro potřebný peníz do úst chycené ryby.

Nadčasová ryba

Stylizovaná rybka – jejíž design mimochodem coby svého času grafik hodnotím jakožto silně nadčasový – tedy není jenom obyčejné logo, které se někdy někomu líbilo, a začalo se mimoděk používat. Naopak má svůj velký význam, a váže se k němu pěkný příběh, přesněji celá řada příběhů a poučení. Tak tu rybičku na svém autě mějte vždycky pěkně vyleštěnou :-)

Článek Ryba, jakožto symbol křesťanství. Máte ji také na autě? se nejdříve objevil na Biblismy.cz | Biblická jména a úsloví.